38 C 230/2023-30 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž k vozidlu nebylo v období od 7. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a dále v období od 12. 5. 2022 do 25. 8. 2022 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek v celkové výši 11 390 Kč, a to včetně nákladů uplatnění ve výši 300 Kč za každé jedno období, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný byl v rozhodném období od 7. 1. 2021 do 7. 3. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], neměl sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní výzvou ze dne 8. 9. 2022 vyzván a následně upomínkami ze dne 14. 12. 2022 a ze dne 19. 1. 2023 upomenut k úhradě příspěvku ve výši 3 900 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Vyzván k zaplacení dlužné částky byl žalovaný také prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] výzvou ze dne 7. 3. 2023 a ze dne 28. 3. 2023. Žalovanému byla též zaslána předžalobní upomínka ze dne 3. 5. 2023. Soud má dále na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný byl v rozhodném období od 12. 5. 2022 do 25. 8. 2022 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník totožného vozidla, ani v tomto případě neměl sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní výzvou ze dne 13. 10. 2022 vyzván a následně upomínkou ze dne 18. 1. 2023 upomenut k úhradě příspěvku ve výši 6 890 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Vyzván k zaplacení dlužné částky byl žalovaný také prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] výzvou ze dne 13. 2. 2023. Žalovanému byla též zaslána předžalobní upomínka ze dne 12. 4. 2023. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro tuzemské vozidlo - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činí 65 Kč ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ust. § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Žalovanému tím, že v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, provozoval období v období od 7. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a dále v období od 12. 5. 2022 do 25. 8. 2022, tedy 60 dnů a 106 dnů, tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti, vznikla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu. Provozováním vozidla v rozporu se zákonem tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 10 790 Kč (denní sazba 65 Kč x 166 dnů) a náklady uplatnění ve výši 2 x 300 Kč, což dosud neučinil, žaloba je tak podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. 7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 5 095,40 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 300 Kč) podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („ AT“), a úkonu právní služby spočívající v účasti na jednání (1x 1 580 Kč) podle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT; dle § 14b odst. 5 AT paušální náhrady hotových výdajů spojených se 4 úkony právní služby (3 x 100 Kč, 1x 300 Kč). Soud přiznal dle ust. § 13 odst. 5 AT náhradu cestovních výdajů ve výši 319,90 Kč (s ohledem na účast právního zástupce u 7 jednání dne 15. 1. 2024 sníženo na 1/4 z částky 1 279,67 Kč za cestu ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět při délce jedné cesty 90 km, průměrné spotřebě paliva vozidla právního zástupce ve výši 3,9 l paliva na 100 km, ceně paliva 38,70 Kč a výši cestovní náhrady 5,60 Kč za 1 km) a náhradu za promeškaný čas ve výši 150 Kč (sníženo na 1/4 z částky 600 Kč za 6 započatých půlhodin po 100 Kč) dle § 14 AT. Konečně je součástí odměny částka ve výši 745,50 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. Ostatně v tomto smyslu žalobkyně náhradu nákladů sama účtovala.