38 C 250/2024-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny elektrickou energii do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalované byly vystaveny faktury za odběr elektrické energie za období od 7. 11. 2022 do 19. 4. 2023 č. , číslo, na částku 29 013,44 Kč se splatností dne 9. 5. 2023 a dále za období od 20. 4. 2023 do 10. 7. 2023 č. , číslo, na částku 6 385,61 Kč se splatností dne 3. 8. 2023. Žalovaná na tyto faktury neuhradila ničeho.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, ze dne 22. 10. 2022 (č.l. 11) soud zjistil, že se žalobkyně jako dodavatel touto smlouvou zavázala dodávat do odběrného místa na adresu , adresa, , elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Soud konstatoval též všeobecné obchodní podmínky (č.l. 12-13). Cenu za dodávanou elektrickou energii soud zjistil z přiloženého ceníku (č.l. 14-15) Z vyúčtování za elektřinu (č.l. 19-22) soud zjistil, že žalovanému byl za odběr elektřiny v období od 13. 8. 2021 do 4. 8. 2022 v odběrném místě na adrese , adresa, , fakturou č. , číslo, účtován za celkovou spotřebu elektřiny ve výši 7 655 kWh nedoplatek ve výši 20 067,61 Kč (spotřeba celkem 34 037,61 Kč – přijaté zálohy 13 970 Kč), se splatností dne 30. 8. 2022. Z vyúčtování za elektřinu (č.l. 17-21) soud zjistil, že žalované byl za odběr elektřiny v období od 20. 4. 2023 do 10. 7. 2023 fakturou č. , číslo, účtován za celkovou spotřebu elektřiny ve výši 750 kWh nedoplatek ve výši 6 385,61 Kč se splatností dne 3. 8. 2023 a dále za období od 7. 11. 2022 do 19. 4. 2023 fakturou č. , číslo, účtován za celkovou spotřebu elektřiny ve výši 4 155 kWh nedoplatek ve výši 29 013,44 Kč (celková spotřeba činila 36 273,44 Kč – zaplacené zálohy ve výši 7 260 Kč) se splatností dne 9. 5. 2023. Z předžalobní upomínky (č.l. 17) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána upomínkou ze dne 24. 4. 2024 k úhradě dlužné částky ve výši 40 265,01 Kč, kterou žalobkyně doložila včetně podacího archu (č.l. 17).4. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 10. 2022 žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa na adresu , adresa, elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se jako zákazník zavázala elektřinu odebírat. Žalované byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 7. 11. 2022 do 19. 4. 2023 fakturou č. , číslo, částka 29 013,44 Kč, splatná dne 9. 5. 2023, a dále za období od 20. 4. 2023 do 10. 7. 2023 fakturou č. , číslo, částka 6 385,61 Kč, splatná dne 4. 8. 2023. Žalovaná neuhradila na dlužné částky ničeho, ačkoliv k tomu byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně výzvou k úhradě dlužné částky ve výši 40 265,01 Kč ze dne 24. 4. 2024.5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaná, ačkoliv odebrala od žalobkyně v rozhodném období od 7. 11. 2022 do 19. 4. 2023 a dále v období od 20. 4. 2023 do 10. 7. 2023 elektřinu a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradila splatnou kupní cenu za dodávky elektřiny v celkové výši 35 399,05 Kč. Soud proto shledal žalobu ohledně částky 35 399,05 Kč důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 594 Kč proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 416 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 500 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 100 Kč), částky ve výši 378 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.