38 C 262/2024-34 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, (dále právní předchůdkyně žalobkyně) žalované dodávala na základě smlouvy ze dne 14. 7. 2020 elektrickou energii. Žalované byla vystavena faktura za odběr elektrické energie na částku 6 684,69 Kč, splatná dne 31. 5. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalované dodávala na základě smlouvy ze dne 24. 5. 2022 elektrickou energii. Žalované byla vystavena faktura za odběr elektrické energie na částku 12 300,41 Kč, splatná dne 24. 2. 2023. Žalovaná dodávky elektřiny neuhradila. Pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny dne 18. 3. 2024 smlouvou o postoupení pohledávek.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud má za zjištěné, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 7. 2020 (č.l. 17) se právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa žalované na adrese , adresa, elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se jako zákazník zavázala elektřinu odebírat. Žalované byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 8. 10. 2020 do 4. 5. 2021 částka 6 684,69 Kč, po odečtení uhrazených záloh částka k zaplacení 1 554,69 Kč, splatná dne 31. 5. 2021 (vyúčtování č.l. 14 - 16).4. Soud má dále za zjištěné, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 5. 2022 (č.l. 12) se právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa žalované na adrese , adresa, elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se jako zákazník zavázala elektřinu odebírat. Žalované byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 29. 5. 2022 do 2. 12. 2022 částka 13 331,39 Kč, po odečtení uhrazených záloh a nedoplatků částka k zaplacení 12 300,41 Kč, splatná dne 24. 2. 2023 (vyúčtování č.l. 18 - 19).5. Smlouvou o postoupení pohledávek z 13. 10. 2017, ve znění dodatků z 23. 9. 2019, 27. 3. 2020, 22. 12. 2021 (č.l. 21 -28) uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 26. 3. 2024 (č.l. 32).6. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaný, ačkoliv odebral od právní předchůdkyní žalobkyně v rozhodném období od 8. 10. 2020 do 4. 5. 2021 a od 29. 5. 2022 do 2. 12. 2022 elektřinu a bylo jí tak ze strany právní předchůdkyně žalobkyně plněno, neuhradila v plné výši splatnou kupní cenu za dodávky elektřiny, proto soud shledal žalobu za důvodnou a žalobě vyhověl. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť na ní byla pohledávka za žalovanou ve smyslu ust. § 1879 o.z. platně postoupena.7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu vynaložených nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 300 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.