48 C 113/2024-10 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 23 778 Kč s příslušenstvím jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem (příp. provozovatelem) motorového vozidla, které je provozováno bez platného pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (zákon č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně zákonem stanoveným způsobem zjistila, že žalovaný provozoval v období od 1. 7. 2021 do 29. 4. 2022 motorové vozidlo registrační značky , SPZ, , s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, aniž by k němu měl sjednané pojištění odpovědnosti. Pro upřesnění je třeba uvést, že žalobkyně nejprve vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za období od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a dále za období od 1. 10. 2021 do 29. 4. 2022 ohledně téhož vozidla. Výše příspěvku činí 86 Kč za každý den, tj. celkem 23 178 Kč za uvedené období (303 dní). Dále žalobkyně nárokuje náklady na vymáhání příspěvku ve výši 600 Kč za uvedená období. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., požaduje žalobkyně rovněž úhradu úroků z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.4. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení pasivní, byly žalobkyní tvrzené skutečnosti prokazovány výzvou k úhradě zákonného příspěvku ze dne 1. 4. 2022 a druhou výzvou za období od 1. 10. do 29. 4. 2022 ze dne 15. 7. 2022, upomínkou ze dne 22. 6. 2022 a 4. 10. 2022 a výpisem z registru silničních vozidel. Ze shora uvedených listin vyplývá, že žalovaný, ač byl v rozhodném období evidován jako vlastník předmětného vozidla, neměl ve zmiňovaném období sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a má proto povinnost žalobkyni uhradit zákonný příspěvek za 303 dní po 86 Kč, tedy celkem 23 178 Kč.5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit , Anonymizováno, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše denního příspěvku je stanovena ustanovením § 2 odst. 1, písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Výše poplatku na vymáhání příspěvku je stanovena § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.6. Na základě shora uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení je tedy žalovaný, který vlastnil předmětné vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve smyslu ustanovení § 1, 4 tohoto zákona, ve znění pozdějších předpisů i za období od 1. 7. 2021 do 29. 4. 2022, jako vlastník vozidla povinen uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem. Výše příspěvku je dána součinem příslušné denní sazby pro daný druh vozidla a počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy v daném případě 86 Kč x 303 dnů. Výzvy k zaplacení příspěvku byly žalovanému zaslány, žalovaný však ani v zákonem stanovené třicetidenní lhůtě zákonný příspěvek neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě pro částku 23 778 Kč, včetně zákonem určené výše příspěvku na vymáhání poplatku ve výši 300 Kč za každou výzvu, vyhověl. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni rovněž požadované úroky z prodlení, a to ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 404 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 778 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.