48 C 249/2024-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 928 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, . S žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to dne , datum, , téhož dne měla žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Úvěr měl být poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná se měla zavázat zaplatit žalobkyni každý měsíc smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny, který žalobkyně požaduje v jeho kapitalizované výši 3 200 Kč. Žalovaná se měla dostat do prodlení s úhradou úvěru, neměla ničeho uhradit ani na základě opakovaných písemných upomenutí, k 12. 3. 2023 měl být úvěr zesplatněn. Pro případ prodlení žalované se splacením úvěru měla být mezi účastníky dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, se kterou měla žalovaná být v prodlení. Žalobkyně se po žalované proto domáhá smluvní pokuty ve výši 1 728 Kč.2. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně bylo doručeno s účinky doručení ke dni 24. 8. 2024. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle obsahu spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř..3. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , potvrzením o platbě na účet žalované ve výši 8 000 Kč, potvrzení o platbě ze dne 7. 11. 2022; kopií občanského průkazu žalované, dopisem o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou.4. Soud na základě provedeného dokazování shora uvedených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které však žalovaná k výzvě doposud nevrátila a je s jejich vrácením v prodlení. V řízení ovšem nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovanou na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalované a stejně tak, k čemu by se žalovaná vlastně zavázala, když předložený dokument ani nijak negarantuje, že od okamžiku tvrzeného uzavření smlouvy nedošlo k jeho změně. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 8 000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 13. 3. 2023 do zaplacení.5. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyl prokázána existence ujednání o úroku a stejně tak existence ujednání o smluvní pokutě. Soud tedy uložil žalované povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 obč. zák. a sazba byla stanovena v souladu s vyhl. 351/2013 Sb. Ve zbývajících nárocích soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti uzavřené smlouvy, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a jak je shora odůvodněno. Pro úplnost soud dodává, že žalobce fakticky nezkoumal ani úvěryschopnost žalované, když z dokumentů předložených žalobkyní vyplývá, že žije ze sociálních dávek a měsíčně několik tisíc utratí v , právnická osoba, v , adresa, .O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 535,08 Kč, přičemž tato částka představuje 23,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,88 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,12 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 928 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.