48 C 411/2023-10 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalovanému umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice. Současně s těmito službami uzavřela žalobkyně se žalovaným kupní smlouvu na koncová zařízení, a to modem pro bezdrátový internet, set top box pro službu digitální televize o2 a mobilní telefon [anonymizováno]. Mezi účastníky bylo sjednáno zaplacení kupní ceny u jednotlivých zařízení ve splátkách u modemu ve výši 198 Kč na 48 měsíců, u set top boxu ve 98 Kč rovněž na 48 měsíců a u telefonu [anonymizováno] ve výši 160 Kč. Dále žalovaný užíval službu security na doma v ceně 59 Kč měsíčně a security pro mobil v ceně 39 Kč měsíčně. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze specifikace služeb má soud za prokázané, že dne 26. 5. 2020, 2. 6. 2020 a 15. 6. 2020 byly uzavřeny jednotlivé účastnické smlouvy a současně i kupní smlouvy na jednotlivá zařízení. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovanému bylo vyúčtováno 606,80 Kč se splatností do 9. 8. 2021. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalovanému bylo dále vyúčtováno 519,20 Kč se splatností do 15. 8. 2021, fakturou [číslo] bylo účtováno 4 136 Kč se splatností do 8. 10. 2021. Dále bylo vystaveno dalších pět faktur se splatností od 8. 11. 2021 do 10. 3. 2022 vždy po 296 Kč, celkem tedy 1 480 Kč a nakonec faktura [číslo] na částku 8 041 Kč splatnou 7. 4. 2022. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Podle § 2079 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzavřeli účastníci kupní smlouvy na jednotlivá koncová zařízení a bylo sjednáno zaplacení kupní ceny ve splátkách. Dále byla dohodnuta podmínka trvání splátek spočívající v tom, že žalovaný bude po dohodnutou dobu užívat elektronických služeb žalobkyně, pokud dojde k poručení této podmínky, je žalobkyně oprávněna zrušit výhodu splátek a doúčtovat zbývající cenu zboží. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které žádost výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobcům. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobců, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně sice uplatnila tuto částku 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, ale jedná se zřejmě o náhradu nákladů řízení.