51 C 326/2024-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 100 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě měla žalovanému poskytnout úvěr ve výši 28 000 Kč zasláním této částky na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, , který měl žalovaný vrátit v plné výši do 31. 1. 2024 a v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky se měl zavázat uhradit žalobkyni sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, domáhá se tak částky 2 500 Kč. Mezi účastníky měl být taktéž dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč. Žalobkyně uvádí poskytování úvěrů prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, .2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nijak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal, předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 21. 10. 2024 společně s žalobou. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Na základě provedeného dokazování (potvrzení o provedené platbě, dokument označený jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , předžalobní upomínka spolu s podacím lístkem, zpráva banky ze dne 10. 10. 2024) bylo možné žalobě vyhovět pouze v rozsahu poskytnuté částky 28 000 Kč spolu s úrokem z prodlení požadovaného od 1. 2. 2024 do zaplacení. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, a to s ohledem na zvolený způsob uzavření smlouvy o úvěru, která by podléhala úpravě podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zvolený způsob elektronického uzavření tvrzené smlouvy nijak dostatečně negarantuje dostatečné ověření a autentizaci osoby žalovaného, nepostačuje doložení uzavření smlouvy o úvěru předložením dokumentu, který je podepsán prostřednictvím SMS verifikačního kódu, a to s i přihlédnutím k možné změnitelnosti takto podepsaného elektronického dokumentu. Připojený SMS kód nijak nedokládá, že od daného okamžiku nemohlo dojít ke změně smlouvy o úvěru (časové razítko), ostatně lze velmi snadno vytvořit v textovém editoru smlouvu o úvěru, kde lze uvést zcela jiné podmínky pro vrácení, jiné sankce a za tento text připojit text podpisu SMS kódu s libovolným číselným kódem. Žalobě však bylo možné vyhovět z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., v řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků bez právního důvodu, je tedy povinností žalovaného vydat oč se obohatil, což je částka 28 000 Kč a úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, protože v řízení nebyl prokázán závazek žalovaného z titulu smlouvy o úvěru, tedy, že by bylo smluvní povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu a poplatek za poskytnutí úvěru, protože takové ujednání účastníků nebylo prokázáno.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 707,06 Kč, přičemž tato částka představuje 11,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 004 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 100 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.