15 C 251/2024-126 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že smlouva datovaná dne 6. 11 1984, uzavřená mezi , Jméno žalobce, a , Jméno žalované, , ve znění pozdějších dodatků a změn, je neplatná. Uvedl, že na základě uvedené pracovní smlouvy je zaměstnán u žalovaného jako báňský úpravář. Práci vykonává v nepřetržitém dvanáctihodinovém pracovním režimu. Žalovaný v rámci své pravomoci zaměstnavatele umožnil svým rozhodnutím jednostranně zkrátit pracovní dobu pouze denním zaměstnancům ze 40 hodin, stanovených v § 79 odst. 1, prostřednictvím kolektivní smlouvy vyššího stupně na 37,5 hodiny týdně. Rozhodnutí žalovaného se ovšem ostatních zaměstnanců žalovaného, kteří pracují v jiných pracovních režimech podle ust. § 79 zákoníku práce, netýká rozsah jejich pracovní doby změněn nebyl. dále v žalobě odkázal na ustanovení § 16 zákoníku práce, upravující diskriminaci, spočívající v rozdílném zacházení. Žalovaný rozvrhoval pracovní dobu tak, zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, že přesahovala průměrnou pracovní dobu 37,5 hodiny nad stanovený rozsahu týdenní pracovní doby. Žalovaný nehodnotí dobu odpracovanou nad stanovený týdenní rozsah jako práci přesčas a dotčeným zaměstnancům vyplácí pouze standardní mzdový tarif. Protože majoritní část zaměstnanců žalovaného, má ze zákona stanovenou délku týdenní pracovní doby právě uvedených 37,5 hodiny týdně, nejedná se v jejich případě o žádné zkrácení stanovené týdenní pracovní doby. Toto zvýhodnění je benefitem zaměstnanců a tím se se části zaměstnanců nedotýká, dochází tak k nerovnému zacházení a jejich diskriminaci.2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Především postrádá naléhavý právní zájem žalobce na určení neplatnosti (byť i jen částečné pracovní smlouvy). Pracovní smlouva je po dobu více než 40 let oběma smluvními stranami reálně naplňována a pracovní poměr nadále trvá. Žalovaný odmítá argumentaci žalobce, že by vůči němu postupoval jakkoliv v rozporu se zásadou rovnoměrného zacházení se zaměstnanci ve smyslu § 16 zákoníku práce či dokonce v rozporu se zákazem diskriminace dle antidiskriminačního zákona nebo, že by žalobci jako zaměstnanci neposkytoval mzdu, na kterou mu vzniklo právo. Dále zmínil, že žalobce se na žalovaného opakovaně obrací s obdobnými podměty a žalovaný vždy se jimi pečlivě zabýval a poskytl žalobci úplné vyjádření s cílem vše vysvětlit. Dále zmínil, že všichni zaměstnanci žalovaného pracují režimu pracovní dobu 37,5 hodin týdně včetně žalobce.3. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako zaměstnancem a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, dne 25. 9. 1984, že zaměstnanec byl přijat od 6. 11. 1984 na dobu 18 měsíců s místem výkonu práce , adresa, . V pracovní smlouvě byly uvedeny informace k náborovému příspěvku, zaškolení a odměnění zaměstnance a další nároky vyplývající ze zákoníku práce.4. Z dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , adresa, a , Jméno žalobce, bylo zjištěno, že s účinností od 1. 10. 1992 je sjednán druh práce báňský úpravář, místo výkonu práce všechny provozy zaměstnavatele a mzdové podmínky s informací o směnovém nepřetržitém režimu.5. Z dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že zaměstnavatel , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Jméno žalobce, uzavřeli dohodu 31. 10. 1997, kde je uveden druh práce báňský úpravář, tarifní stupeň 5, místo výkonu práce všechna pracoviště , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odkaz na katalog prací, technologické postupy a pracovní řády k okruhu pracovních činností a ujednání týkajících se střetů zájmů. Dohoda byla podepsána 31. 10. 1997. Žalobce dále předložil kolektivní smlouvu uzavřenou mezi , Anonymizováno, svazem pracovníků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, svazem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ČR pro období 2007-2012, která neobsahuje ujednání o zkrácení pracovní doby. Dále byla předložena kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená mezi , Anonymizováno, svazem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, svazem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 22. 3. 2023 účinnou od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2032, ze které se zjišťuje, že v článku 7 je uvedena délka týdenní pracovní doby po zkrácení bez snížení mzdy 37,5 hodin týdně. Dále byla předložena podniková kolektivní smlouva na roky 2018 – 2022, která tedy neobsahuje ujednání ke zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy. Z rozhodnutí o stanovení o změně pracovní doby bylo zjištěno, že , Jméno žalobce, má stanoven začátek pracovní doby v 6:00 (ranní směna), 18:00 (noční směna) a konec pracovní doby 18:00 (ranní směna), 6:00 (noční směna).6. Z kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 – 2025 mezi , Anonymizováno, svazem , Anonymizováno, a , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že pod bodem 4, odst. 1 se uvádí: „V průběhu účinnosti smlouvy zaměstnavatelé zachovají pracovní dobu v délce nejvýše 37,5 hodiny týdně.“. Z kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2025 uzavřené , Anonymizováno, svazem pracovníků , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, v ČR a , adresa, zaměstnavatelů , jméno FO, ČR bylo zjištěno, že pod bodem 5.1 je upravena délka týdenní pracovní doby 37,5 hodiny.7. Žalobce ještě soudu předložil svou korespondenci s , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze které bylo zjištěno, že k námitkám žalobce týkajících se případného snížení rozsahu pracovní doby uvedli, že názory rozporované panem , jméno FO, nejsou v rozporu se zákoníkem práce, s rozsudkem NS ČR 21 Cdo 68/2020 – 200 a ani se stanoviskem ombudsmanky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 4. 9. 2018. K tomu je připojeno stanovisko ombudsmanky, které se týká zejména rovného zacházení na pracovištích. K tomu bylo připojeno nějaké stanovisko , právnická osoba, . Dále , Anonymizováno, dne 29. 7. 2023 se vyjadřovalo k podnětu , Jméno žalobce, v délce stanovené pracovní doby s tím, že ke zkrácení pracovní doby zákonný rozsah může dojít pouze vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvy při zásadě rovného zacházení.8. Žalovaný soudu předložil protokol o kontrole provedené , Anonymizováno, inspektorátem práce pro , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že kontrolovanou osobou je , Jméno žalované, . Kontrolující orgán dle zápisu neshledal nerovné zacházení, co se týká podmínek pro poskytnutí mimořádné jednorázové odměny. Nerovné zacházení nespatřuje ani v případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kontrolované osoby v rozsahu 37,5 hodiny bez snížení mzdy vztahující se na všechny zaměstnance. Zdůraznil, že zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy není porušením pracovních předpisů. Kontrolní orgán zjistil ve vztahu k , Jméno žalobce, a několika dalším zaměstnancům, že kontrolovaná osoba porušila stanovené povinnosti na úseku pracovní doby, když těmto osobám v kontrolovaném období roku 2022 rozvrhla pracovní dobu tak, že rozvržená průměrná týdenní pracovní doba přesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu, tak že u , Jméno žalobce, týdenní pracovní doba činila 38,71 hodiny, stejně jako u dalších několika zaměstnanců.9. Podle § 80 občanského soudního řádu dle zákona 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.10. Podle § 79 odst. 1 zákoníku práce dle zákona 262/2006 Sb. (dále jen ZP) délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. Dle odst. 2 písm. b) délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. Dle odst. 3 zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby podle věty první nesmí však provést zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 .11. Žalobce především neprokázal naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Pokud žalobce tvrdí, že vykonává práci nad rámec pracovní doby, která by měla být zkrácena a z tohoto důvodu by měl dostávat mzdu za přesčasovou práci, nepochybně by měl podat žalobu na plnění.12. Nicméně soud zamítl žalobu z dalších důvodů. Především v průběhu řízení nebylo prokázáno, že pracovní smlouva sjednaná v roce 1985, je neplatná z důvodu nepřiměřeného pracovního úvazku, protože žalobce je přesvědčen, že by u něj mělo dojít k dalšímu zkrácení pracovní doby. V uvedené pracovní smlouvě a ani jejích dalších dodatcích není žádné ujednání o délce pracovní doby, a proto je vyloučené aby soud svým rozsudkem určil neplatnost neexistujícího ujednání. Pracovní smlouva v den svého uzavření, tj. 2