34 C 118/2025-72 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 33 348 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že matce žalované přenechala k užívání byt č. , hodnota, v 8. nadzemním podlaží domu na adrese , adresa, , na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 12. 2016 na dobu tří měsíců, která byla jejími dodatky č. , hodnota, až 6 prodloužena až do 31. 1. 2021. Matka žalované dne 3. 12. 2020 zemřela, ode dne 1. 12. 2020 došlo k přechodu nájmu bytu na žalovanou. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky č. , hodnota, až 30 do 31. 10. 2024. Žalovaná byla zavázána hradit žalobkyni nájemné ve výši 4 700 Kč měsíčně, dodatkem č. , hodnota, se od 1. 12. 2023 strany dohodly na zvýšení nájemného na částku 8 299 Kč měsíčně. Dále žalovaná byla zavázána hradit částku ve výši 38 Kč měsíčně za správu vodoměru TUV a SV. Nájemní vztah skončil uplynutím doby nájmu ke dni 31. 10. 2024, byt byl žalobkyni předán dne 8. 11. 2024. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce červenec 2024 až říjen 2024 ve výši 8 299 Kč měsíčně (celkem 33 196 Kč) a dále neuhradila na službách spojených s užíváním bytu za měsíce červenec 2024 až říjen 2024 částku 38 Kč měsíčně (celkem 152 Kč). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalované, jež je státním občanem , Anonymizováno, republiky. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat, a v kladném případě, zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Jelikož jsou oba účastníci státními příslušníky zemí, které jsou členy Evropské unie, bez ohledu na jejich státní příslušnost je třeba aplikovat na místě vnitrostátních procesních předpisů (tedy občanského soudního řádu České republiky) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Až na výjimky v tomto nařízení uvedené platí, že osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu (kapitola II oddíl 1 článek 4 odst. 1 tohoto nařízení). Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Z tohoto pohledu se soud zabýval otázkou, jaké místo lze považovat za obvyklé bydliště účastníků. V tomto směru bylo třeba vycházet z článku číslo 62 odst. 1 uvedeného nařízení, které co do pojmu bydliště odkazuje na vnitrostátní (procesní) předpisy. Pojem bydliště je zakotven v § 85 odst. 1 o. s. ř. a chápe se jako místo, kde se účastník řízení zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalovaná ke dni podání žaloby zdržovala na území České republiky na adrese , adresa, , došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal všechny účastníky. Účastníci se k jednání soudu bez omluvy nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalovaná v řízení nic netvrdila ani neprokazovala.Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem parcely p. č. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, . Z nájemní smlouvy ze dne 2. 12. 2016 včetně dodatků č. , hodnota, – 6 soud zjistil, že žalobkyně přenechala matce žalované k užívání byt č. , hodnota, v budově na adrese , adresa, , která je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, , a to na dobu tří měsíců. Matka žalované se touto smlouvou zavázala platit žalobkyni nájemné ve výši 4 700 Kč, splatné nejpozději posledního kalendářního dne kalendářního měsíce účinnosti nájemní smlouvy. Dále se matka žalované zavázala hradit žalobkyni spolu s nájemným zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to ve výši stanovené evidenčním listem. Nájem bytu byl dodatky č. , hodnota, – 6 k nájemní smlouvě prodlužován, a to až do 31. 1. 2021. Matka žalované dne 3. 12. 2020 zemřela, ode dne 1. 12. 2020 došlo k přechodu nájmu bytu na žalovanou. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky č. , hodnota, až č. , hodnota, do 31. 10. 2024 a skončil uplynutím doby nájmu ke dni 31. 10. 2024. Z Protokolu o předání a převzetí bytu soud zjistil, že k předání bytu došlo dne 8. 11. 2024. Z Evidenčního listu nájemníka bylo zjištěno, že žalovaná byla povinna hradit částku ve výši 38 Kč měsíčně za správu vodoměru TUV a SV. Z Opisu karty úhrad nájemného z bytu soud zjistil, že žalovaná žalobkyni dluží za období od července 2024 do října 2024 za nájem částku 33 196 Kč. Dále dluží za stejné období částku ve výši 152 Kč (4 x 38 Kč) za služby spojené s užíváním bytu. Z výzvy k úhradě dlužné částky včetně doručenek soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala dne 11. 3. 2025 k úhradě dluhu.Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že na žalovanou přešel ke dni 1. 12. 2020 nájem předmětného bytu, kdy nájemní vztah byl založen nájemní smlouvou ze dne 2. 12. 2016 uzavřenou mezi žalobkyní a matkou žalované. Předmětem smlouvy byl nájem bytu č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , jehož vlastníkem je žalobkyně. Touto smlouvou se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Nájemní vztah byl sjednán na dobu tří měsíců. Dodatky č. , hodnota, až č. , hodnota, byl nájemní vztah postupně prodlužován až do 31. 10. 2024. Nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby ke dni 31. 10. 2024. Žalovaná dluží žalobkyni za období od července 2024 do října 2024 na nájemném a službách za užívání bytu celkem částku ve výši 33 348 Kč.Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 věty před středníkem o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2251 odst. 1 věty před středníkem o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušeného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud shledal žalobu důvodnou. Žalobkyně přenechala žalované k dočasnému užívání předmětný byt a žalovaná se zavázala za užívání předmětného bytu platit nájemné a za služby spojené s jeho užíváním. Žalovaná porušila svoji povinnost uhradit za nájem a služby spojené s jeho užíváním, a dluží tak žalobkyni celkem částku 33 348 Kč, proto soud žalobě ve smyslu § 2201 a násl. o. z. vyhověl. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování služeb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 231,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 668 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, odměna ve výši 7 380 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve výši 3 x 2 460 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 1 350 Kč (3 x 450 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 730 Kč ve výši 1 833,30 Kč.