34 C 145/2025-17 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 437,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) jí na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala elektrickou energii na adrese odběrného místa , adresa, . Společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalované dodanou elektrickou energii za období od 5. 2. 2022 do 2. 11. 2022 fakturou č. , hodnota, ve výši 12 437,75 Kč (nedoplatek). Pohledávka společnosti , právnická osoba, byla postoupena na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v , adresa, . Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaná má od 11. 2. 2021 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese , adresa, . Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 6. 3. 2025) měla žalovaná na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaná v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalované byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 21. 7. 2025. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila.Z předložených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřely dne 3. 2. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované na adresu odběrného místa , adresa, , elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala za dodanou energii zaplatit dohodnutou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované v období od 5. 2. 2022 do 2. 11. 2022 elektřinu za 12 437,75 Kč (nedoplatek, faktura č. , hodnota, , splatnost dne 28. 11. 2022). , právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno.Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, dodávku elektřiny i postoupení pohledávek, přičemž žalovaná svoji povinnost uhradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu nesplnila a dluží tak žalobkyni částku 12 437,75 Kč. Uvedenou částku žalovaná doposud neuhradila, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktury.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve výši 3 x 400 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou měněny pouze údaje o žalovaných, smlouvách a výši dlužného plnění.