34 C 183/2025-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 589,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 3. 8. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky dne 3. 8. 2024 ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku spolu s úroky ve výši 0,93 % denně a poplatky (poplatek za vyplacení tranší úvěru) formou pravidelných denních splátek. Jelikož žalovaný splátky řádně nehradil, vypověděla žalobkyně smlouvu, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 4. 2025. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 323,61 Kč. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména žalovaného prověřila v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že dne 3. 8. 2024 účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky ve výši 0,93 % denně a poplatky vrátit v pravidelných denních splátkách do 25. 1. 2026. RPSN je 1 422,87 %. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že dne 3. 8. 2024 žalobkyně žalovanému zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . částku 17 000 Kč. Z potvrzení , právnická osoba, ., soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl srpnu 2024 žalovaný a v uvedeném období byla na tento účet připsána částka 17 000 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije v domácnosti sám, jeho čistý měsíční příjem činí 38 796 Kč, výdaje dosahují částky 12 000 Kč a disponibilní příjem činí 29 600 Kč. Z dopisu ze dne 29. 4. 2025 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně celý úvěr ke dni 29. 4. 2025 zesplatnila. Z výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16. 4. 2025.4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 17 000 Kč, která byla zaslána na účet žalovaného č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku spolu s úroky a poplatky (poplatek za vyplacení tranší úvěru) formou pravidelných denních splátek. RPSN činila dle smlouvy 1 422,87 %. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný dotazován na své majetkové poměry. Z předložených listinných důkazů ovšem nevyplývá, že by žalobkyně skutečně prověřila tvrzené výdaje a tvrzené příjmy žalovaného, že by si v tomto směru vyžádala nějaké doklady, např. výpisy z bankovního účtu či pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas, když do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.5. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí I v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích ao způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.13. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně v žalobě uvedla, z jakých příjmů a výdajů při posuzování úvěruschopnost žalovaného vycházela, ovšem již neuvedla ani nedoložila, jakým způsobem si tvrzené měsíční výdaje žalovaného a tvrzené měsíční příjmy žalovaného skutečně prověřila, např. vyžádáním pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, výplatních pásek, výpisů z bankovního účtu, atp. Soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen ú