34 C 216/2025-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 90 515,79 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela s žalovanou dne 14. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, poskytl žalované finanční prostředky ve výši 49 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit , Anonymizováno, půjčenou částku a dále částku ve výši 62 282 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 47 241 Kč, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 202 Kč, pojištění ve výši 3 339 Kč), a to v 21měsíčních splátkách po 5 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 14. 10. 2024. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 15 900 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 12,75 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 15. 10. 2024. Pohledávka za žalovanou byla , Anonymizováno, postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 2 495,09 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 688,17 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 45 396,26 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 396,26 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že , Anonymizováno, uzavřel dne 14. 1. 2023 s žalovanou smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout žalované částku 49 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 62 282 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 47 241 Kč, odměna za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, odměna za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 202 Kč a pojištění ve výši 3 339 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 111 282 Kč (49 000 Kč + 62 282 Kč) v 21měsíčních splátkách po 5 300 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 134,55 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná převzala částku 49 000 Kč v hotovosti po podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila částku ve výši 15 900 Kč, která byla započtena částečně na úrok a částečně na poplatky.4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je svobodná, žije s rodiči, má učňovské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 18 167 Kč, další příjem domácnosti činí 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 5 000 Kč, externí splátky činí 9 000 Kč měsíčně. Žalovaná pracovala jako operátorka na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, . Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za měsíce listopad 2022 a prosinec 2022.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že , Anonymizováno, postoupil dne 27. 1. 2025 na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností od 27. 1. 2025 a o tomto postoupení byla žalovaná informována. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaná při sjednávání úvěru předložila, jsou pracovní smlouva a výplatní pásky. Těmito doklady bylo potvrzeno, že příjem žalované činil v průměru 18 000 Kč měsíčně. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by