34 C 315/2024-25 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 344,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mu na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25. 9. 2023, Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 9. 2023 a Smlouvy o poskytování služby , Anonymizováno, vytápění ze dne 3. 10. 2023 dodávala elektrickou energii a plyn na adresu odběrného místa , adresa, , a zajišťovala pravidelné kontroly plynového zařízení. Žalobkyně vyúčtovala nedoplatek za elektřinu za období od 27. 9. 2023 do 17. 2. 2024 na částku 7 046,72 Kč, nedoplatek za dodaný plyn za období od 6. 10. 2023 do 28. 2. 2024 na částku 30 491,29 Kč, nedoplatek za servis vytápění za období od 3. 10. 2023 do 31. 10. 2023 na částku 199 Kč, za období od 1. 11. 2023 do 30. 11. 2023 na částku 199 Kč, za období od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2023 na částku 249 Kč a za období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 na částku 249 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala pětkrát upomínkami k zaplacení dohodnuté platby za elektřinu, plyn a servis, za které si účtuje částku 3 x 240 Kč a 2 x 95 Kč v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny a plynu. Žalovaný dlužné částky dosud neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 9. 2024.2. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jež je státním občanem , Anonymizováno, . Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat, a v kladném případě, zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Jelikož jsou oba účastníci státními příslušníky zemí, které jsou členy Evropské unie, bez ohledu na jejich státní příslušnost je třeba aplikovat na místě vnitrostátních procesních předpisů (tedy občanského soudního řádu České republiky) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Až na výjimky v tomto nařízení uvedené platí, že osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu (kapitola II oddíl 1 článek 4 odst. 1 tohoto nařízení). Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Z tohoto pohledu se soud zabýval otázkou, jaké místo lze považovat za obvyklé bydliště účastníků. V tomto směru bylo třeba vycházet z článku číslo 62 odst. 1 uvedeného nařízení, které co do pojmu bydliště odkazuje na vnitrostátní (procesní) předpisy. Pojem bydliště je zakotven v § 85 odst. 1 o. s. ř. a chápe se jako místo, kde se účastník řízení zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalovaný zdržoval na území České republiky, na adrese , adresa, , , adresa, , došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).4. Soud provedl následující listinné důkazy. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že dne 25. 9. 2023 účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adrese odběrného místa , adresa, , plyn a žalovaný se zavázal za dodaný plyn žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 6. 10. 2023 do 28. 2. 2024 vznikl žalovanému nedoplatek za odebraný plyn ve výši 30 491,29 Kč (splatnost 19. 3. 2024). Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že dne 25. 9. 2023 účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adrese odběrného místa , adresa, , elektrickou energii a žalovaný se zavázal za dodanou elektrickou energii žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 27. 9. 2023 do 17. 2. 2024 vznikl žalovanému nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 7 046,72 Kč (splatnost 14. 3. 2024). Ze smlouvy o poskytování služby , Anonymizováno, vytápění ze dne 3. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala zajistit provádění pravidelných ročních kontrol plynového zařízení a žalovaný se zavázal zaplatit za tuto službu žalobkyni dohodnutou cenu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 3. 10. 2023 do 31. 10. 2023 vznikl žalovanému nedoplatek za servis vytápění ve výši 199 Kč (splatnost 18. 10. 2023), z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 1. 11. 2023 do 30. 11. 2023 vznikl žalovanému nedoplatek za servis vytápění ve výši 199 Kč (splatnost 16. 11. 2023), z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2023 vznikl žalovanému nedoplatek za servis vytápění ve výši 249 Kč (splatnost 21. 12. 2023), z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 vznikl žalovanému nedoplatek za servis vytápění ve výši 249 Kč (splatnost 16. 1. 2024). Z upomínek ze dne 7. 11. 2023, 4. 12. 2023, 4. 1. 2024, 4. 1. 2024 a ze dne 8. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného pětkrát vyzvala k úhradě dlužných částek za dodaný plyn, elektrickou energii a servis vytápění. Dne 2. 9. 2024 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, do dnešního dne žalovaný ničeho neuhradil.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, na základě které se výrobce plynu (elektřiny) nebo obchodník s plynem (elektřinou) zavazuje dodávat zákazníkovi plyn (elektřinu) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství (elektroenergetice) a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodaný plyn (elektřinu) a cenu související služby v elektroenergetice (plynárenství). Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku plynu (elektřiny), přičemž žalovaný svoji povinnost uhradit za dodaný plyn (elektřinu) dohodnutou cenu nesplnil, a dluží tak žalobkyni částku 39 344,01 Kč včetně nákladů na výzvy k zaplacení. Soud shledal, že náklady za výzvu jsou odůvodněné a částka 95 Kč resp. 240 Kč za upomínku je přiměřená s ohledem na vynaložené náklady (poštovné, cena obálky, cena za tisk a papír, mzdové náklady). Uvedené částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 752 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 574 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, odměna ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.