34 C 84/2025-106 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném placení výživného neprovdané matky ve výši 2 500 Kč měsíčně a dále úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem v celkové výši 5 227 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným očekává narození společného dítěte a že se žalovaný nikterak nepodílí na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem. Dále uvedla, že během těhotenství uhradila léky v hodnotě 751 Kč a hygienické potřeby ve výši 1 016 Kč, dále uhradila výbavičku pro dítě ve výši 3 000 Kč a poštovné ve výši 460 Kč spojené se zasláním této výbavičky. Ke dni 12. 3. 2025 byla na nemocenské, kdy jí byly vypláceny nemocenské dávky ve výši 432 Kč za den. Žádné jiné příjmy nemá. Bydlí u své matky. O majetkových poměrech žalovaného jí není nic známo. Při jednání soudu uvedla, že s žalovaným jsou v kontaktu pouze přes sms zprávy.2. Žalovaný k žalobě nic neuvedl. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv žaloba s předvoláním mu byly řádně a včas doručeny ve smyslu § 50m o. s. ř. dnem 18. 11. 2025. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady (čl. 7-9) soud zjistil, že ve dnech 3. 12. 2024, 7. 2. 2025 a 6. 2. 2025 byla z účtu žalobkyně stržena platba ve výši 90 Kč, 460 Kč a 3 000 Kč ve prospěch účtu , č. účtu, .4. Z účtenek (čl. 10-12) soud zjistil, že dne 7. 2. 2025 žalobkyně zaplatila v , tituly za jménem, Max lékárně internetovou objednávku ve výši 1 016 Kč, dne 12. 8. 2024 zaplatila v , tituly za jménem, Max lékárně částku 199 Kč za MAX PREGNAFOLIN, dne 25. 2. 2025 uhradila v nemocniční lékárně v , adresa, částku 162 Kč za lék Paralen, dne 6. 8. 2024 zaplatila v Pilulka lékárny a.s. částku 143 Kč za lék Acidum folicum a dne 18. 2. 2025 v , tituly za jménem, Max lékárně částku 247 Kč za lék Buscopan a Max Bebelo Mama Maternity.5. Z kopie těhotenské průkazky (čl. 13) soud zjistil, že žalobkyně měla stanovený termín porodu na 15. 3. 2025.6. Z přehledů příjmů (čl. 82 a 95) soud zjistil, že je žalovaný od února 2025 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , u které dosáhl čistého příjmu v únoru 2025 ve výši 17 584 Kč, v březnu ve výši 16 683 Kč, v dubnu 2025 ve výši 20 060 Kč, v květnu ve výši 20 906 Kč, v červnu ve výši 19 744 Kč, v červenci ve výši 21 132 Kč, v srpnu ve výši 20 918 Kč a v září ve výši 22 599 Kč.7. Ze spisu zdejšího soudu , spisová značka, , konkrétně z protokolu o jednání ze dne 21. 5. 2025 a z rozsudku na čl. 29, soud zjistil, že se účastníkům dne 21. 3.2025 narodila dcera , jméno FO, . Účastníci souhlasně určili otcovství k nezletilé , jméno FO, a zároveň uzavřeli dohodu, že nezletilá bude svěřena do péče matky. Otec se zavázal, s účinností od dubna 2025, přispívat na její výživu částkou 2 000 Kč měsíčně, zároveň se zavázal zaplatit žalobkyni náklady na výbavičku ve výši 3 000 Kč, a to do 30. 6. 2025. Dohoda uzavřená účastníky byla soudem schválena. Rozsudek nabyl právní moci dne 16. 6. 2025.8. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v období od prosince 2024 do porodu byla na nemocenské, nemocenskou brala ve výši cca 13 000 Kč měsíčně. Od 3. 5. 2025 pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. Pobírá také příspěvek na bydlení ve výši 7 476 Kč. Do dubna 2025 bydlela u své matky, které přispívala na chod domácnosti částkou ve výši 2 000 Kč. Potom se nastěhovala do vlastního bytu, ve kterém platí celkové náklady ve výši 12 000 Kč měsíčně. Měsíčně zaplatí za ošacení a hygienické potřeby asi částku 1 000 Kč, za jídlo cca částku 5 000 Kč.9. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen “o. z.”) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Dle § 920 odst. 2 o. z. soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Dle § 920 odst. 3 o. z. soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Ve vztahu k uplatněným nákladům spojených s těhotenstvím a porodem v požadované výši 5 227 Kč soud uvádí, že z důkazů předložených žalobkyní bylo zjištěno, že vynaložila na výbavičku dítěte celkem částku 3 460 Kč, ovšem tuto částku žalobkyně uplatnila taktéž v opatrovnickém řízení a byla jí rozsudkem pravomocně přiznána. Proto soud tento nárok neshledal důvodným, neboť nelze dvakrát přiznat stejný nárok. Z předložených účtenek soud zjistil, že žalobkyně v období od 6. 8. 2024 do 25. 2. 2025 zaplatila v lékárně celkem částku 589 Kč za léky spojené s těhotenstvím, ovšem náklady ve výši 162 Kč za lék Paralen nelze považovat za náklad vynaložený za lék spojený s těhotenstvím, když Paralen je lék, který se používá k úlevě od bolesti (hlavy, zubů) a ke snížení horečky při chřipce a nachlazení, bez vazby na těhotenský stav. Co se týká částky ve výši 1 016 Kč soud konstatuje, že z této účtenky nebylo možné vyčíst, zda byly placeny léky či hygienické potřeby v souvislosti s těhotenstvím či nikoliv, proto soud žalobkyni přiznal pouze polovinu těchto nákladů, neboť lze předpokládat, že v této době žalobkyně měla zvýšenou potřebu léků či hygienických potřeb z důvodu svého těhotenství. Celkem tedy žalobkyně zaplatila za léky a hygienické potřeby spojené s těhotenstvím částku 1 097 Kč. Ovšem žalovaný má ve smyslu § 920 odst. 1 o. z. pouze povinnost podílet na jejich úhradě v přiměřeném rozsahu, nikoliv je žalobkyni zcela uhradit, tj. žalobkyně není oprávněna žádat po žalovaném, aby zcela hradil náklady za léky a hygienické potřeby, které vynaložila v souvislosti s očekáváním společného potomka. Za přiměřený rozsah účasti žalovaného na těchto nákladech soud považuje rozsah jedné poloviny, proto soud žalobkyni přiznal částku 549 Kč (výrok III.). Ve zbytku tohoto nároku, tj. v rozsahu částky 4 678 Kč soud žalobu zamítl, neboť ji shledal nedůvodnou (výrok IV.)11. Ve vztahu k výživnému pro neprovdanou matku soud konstatuje, že celkové příjmy žalobkyně od narození dcery jsou pouze rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 7 476 Kč. Soud k této částce při stanovení výše výživného ovšem nemůže přihlížet, neboť tento příspěvek z nepojistného systému je subsidiární k vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni. Její měsíční výdaje dosahují částky 18 000 Kč. Průměrný měsíční příjem žalovaného za období od února do září 2025 dosahuje částky 19 953 Kč. Výdaje žalovaného a ani jeho celkové majetkové poměry s ohledem na jeho procesní pasivitu nejsou známy. Je známa pouze jeho povinnost platit výživné na společnou dceru ve výši 2 000 Kč, což ale nečiní a žalobkyně se musela obrátit na soudní výkon rozhodnutí. Rozdíl mezi příjmy žalobkyně a žalovaného dosahují měsíčně průměrné částky 9 953 Kč. Žalobkyně nemá právo na stejnou životní úroveň jako kdyby byla za žalovaného provdána, ale má právo na přiměřené výživné od žalovaného, aby mohla uspokojit své odůvodněné potřeby (na bydlení, stravu, ošacení atp.). Soud dospěl k názoru, že výživné ve výši 2 000 Kč je přiměřeným v takovém rozsahu, aby žalobkyně byla schopna hradit náklady na bydlení, ošacení a stravu a nebyla závislá na pomoci své matky. Zároveň zajistí žalobkyni, že se jí alespoň v minimální míře zvýší životní úroveň a bude schopna z této částky možná našetřit na nějaké neočekávané životní výdaje, na které je v současné době úplně sama a žalovaný ji nikterak finančně nepřispívá. Tuto částku žalovaný bude schopen uhradit ze svého příjmu a žalobkyně díky ní bude mít dostatek prostředků na úhradu základních životních potřeb. Soud dále upozorňuje, že částku ve výši 12 000 Kč měsíčně, kterou žalobkyně hradí za bydlení, částku ve výši 1 000 Kč měsíčně, kterou hradí průměrně za ošacení a hygienické potřeby a částku ve výši 5 000 Kč měsíčně, kterou hradí za jídlo, považuje soud za přiměřené, odpovídající současným cenám potravin, hygienických potřeb a bydlení. Zároveň soud musel přihlédnout k tomu, že žalovaný již hradí výživné na svoji nezletilou dceru , jméno FO, ve výši 2 000 Kč měsíčně a úhrada dalších 500 Kč nad rámec přiznaného výživného by mohla ohrozit výživné pro nezletilé dítě, přičemž vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti předchází vyživovací povinnosti vůči neprovdané matce.12. Proto soud rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost