35 C 130/2025-34 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že je vlastnicí bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , Anonymizováno, , adresa, . Nájemkyně bytu , jméno FO, byla po skončení nájemního vztahu k této jednotce povinna uhradit náklady na opravu koupelny. Tyto opravy zadala žalobkyně žalovanému a za provedené práce mu zaplatila fakturovanou částku ve výši 11 640 Kč. , jméno FO, nedopatřením uhradila žalovanému částku ve výši 11 640 Kč znovu (namísto žalobkyni). Žalovaný byl kontaktován opakovaně, přislíbil se záležitosti věnovat, avšak částku duplicitně uhrazenou ani jedné z nich nevrátil. Mezi žalobkyní a , jméno FO, došlo k postoupení předmětné pohledávky smlouvou z , datum, . Dne 31. 7. 2025 byl žalovaný opětovně upomenut o zaplacení a bylo mu oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaný však dosud neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem a na jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Vzhledem k pasivitě žalovaného soud vycházel z listin předložených žalobkyní a zjistil z faktury č. , hodnota, , že žalovaný provedl tam konkretizované opravy (výměny zařizovacích předmětů), za což účtoval částku 11 640 Kč žalobkyni. Z potvrzení o platbě z 12. 2. 2024 je zřejmé, že faktura byla uhrazena žalobkyní. E-mail s výpisem o úhradě z 8. 7. 2024 potvrzuje, že , jméno FO, také uhradila předmětnou fakturu, a to dne 20. 2. 2024. Ze smlouvy o postoupení pohledávky z , datum, , uzavřené mezi , jméno FO, jako postupitelkou a žalovanou jako postupníkem, je zřejmé, že jejím předmětem je pohledávka v žalované výši. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 31. 7. 2025 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni a vyzván k úhradě. Výzva k zaplacení ze dne 17. 5. 2024, předžalobní výzva, doručenky z webu pošty a kopie e-mailové zprávy z 20. 4. 2024 dokladují, že žalovaný byl o vrácení částky upomínán, že se tato výzva dostala do jeho sféry, a že skutečně o své povinnosti věděl.4. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Soud hodnotil shora uvedené skutečnosti ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru o důvodnosti žaloby. Předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je, že jeden subjekt získá majetkovou hodnotu na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna negativně projeví. V daném případě došlo k situaci, kdy žalovaný v důsledku nedorozumění mezi žalobkyní a její bývalou nájemnicí , jméno FO, , obdržel dvě platby za jednu provedenou zakázku. Žalobkyně řádně uhradila objednanou práci a měla obdržet náhradu za tuto platbu (z důvodu poškození bytu bývalou nájemnicí) od , jméno FO, . Slečna , jméno FO, však v důsledku nedorozumění provedla úhradu na účet žalovaného, který prostředky nevrátil. Majetková sféra žalovaného se tak zvětšila o částku 10 640 Kč, kdežto pohledávka mezi žalobkyní a , jméno FO, nezanikla. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze strany , jméno FO, na žalobkyni, v důsledku toho lze uzavřít, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována a majetkové poměry žalobkyně se ztenčily o odpovídající částku (duplicitní úhradu).7. Předpokladem odpovědnosti za získaný majetkový prospěch, který se musí vydat, není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává. V daném případě je zřejmé, že žalovaný měl vrátit částku ve výši 11 640 Kč, kterou obdržel jako duplicitní platbu na jednu fakturu. Tato částka měla být vrácena , jméno FO, , jmenovaná svou pohledávku postoupila smlouvou z 25. 7. 2024 na žalobkyni. Vzhledem k uvedenému tak má soud za to, že žalovaný, který zůstal ve sporu pasivní, netvrdil, že by částku vrátil, nebo k tomu nebyl povinen, se o tuto částku bezdůvodně obohatil a je povinen ji žalobkyni uhradit.8. O výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 819,42 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 640 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, resp. 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 640,76 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 9. 2025 náhrada 2 820,38 Kč za 180 ujetých km v částce 1 920,38 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 13,6 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 7. 2025 náhrada 2 820,38 Kč za 180 ujetých km v částce 1 920,38 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 13,6 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.