36 C 289/2025-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 3. 6. 2025 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 32 897 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se , adresa, (dále také jen „původní věřitel“) jako původním věřitelem a současně postupitelem a žalobcem jako postupníkem a současně novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 4. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen nejpozději dne 4. 1. 2025. Žalovaný však úvěr v datu splatnosti nevrátil. Předmětem žalobního požadavku je pohledávka v celkové výši 32 897 Kč skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 26 000 Kč, smluvního úroku ve výši 6 897 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni sjednané splatnosti pohledávky do zaplacení. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného a lustrací v dostupných veřejných databázích.2. Zmocněnkyně žalovaného při jednání soudu za žalovaného namítala, že dluh žalobci již zcela uhradil, žalobce platbu přijal a sdělil, že tím by věc měla být vyřešena a dluh by nadále neměl být vymáhán; žalobce, resp. jeho právní zástupce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na podkladě důkazů doložených účastníky.3. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem a žalovaným, a to ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným dne 4. 9. 2024, z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce prokazující odchozí platbu ve výši 26 000 Kč na účet žalovaného, ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobcem dne 12. 12. 2024, z oznámení ze dne 15. 2. 2025 společnosti , právnická osoba, žalovanému o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky právního zástupce žalobce žalovanému z téhož dne včetně dokladů o doručování, z potvrzení o provedení odchozí úhrady ze dne 14. 7. 2025 a z emailové korespondence mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným ze dne 15. 7. 2025 a 22. 9. 2025 soud učinil závěr, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 26 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 26 000 Kč spolu s úrokem ve výši 6 897 Kč úvěrující společnosti vrátit do 4. 1. 2025. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena původním věřitelem na žalobce jakožto postupníka. Dne 14. 7. 2025 žalovaný uhradil žalobci, tj. postupníku a současnému věřiteli z předmětné postoupené pohledávky, částku ve výši 44 500 Kč, a to převodem na účet žalobce č. , č. účtu, . Žalobce emailem ze dne 15. 7. 2025 přijetí platby potvrdil a sdělil žalovanému, že závazek je již uzavřen a nebude dále vymáhán. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh již zcela uhradil, ale žalobce žalobu zpět nevzal, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Právní posouzení nároku soud učinil podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle § 1841a a násl. (o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku), § 2395 a násl. (úvěr), § 1879 a násl. (postoupení pohledávky), § 1970 (úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku z prodlení).4. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému (žaloba byla podána důvodně, k úhradě předmětného dluhu došlo až po podání žaloby), náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 1 316 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (3 x 700 Kč – odměna za 3 úkony právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými třemi úkony právní pomoci, 504 Kč – částka odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad), přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§ 1, § 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13, § 14a, § 14b), činí celkem 4 220 Kč se zřetelem na to, že se v daném případě podle názoru soudu jedná o tzv. formulářovou žalobu (s opakovaným využitím ustáleného vzoru žaloby, kdy opakovanost nastává v okamžiku existence tří a více obdobných žalobních návrhů, žalobce takových návrhů u zdejšího soudu podal řádově desítky, ustálenost vzoru spočívá v jeho jednotné či obdobné struktuře textu, uplatněné nároky se opírají o shodnou právní úpravu, jedná se o typově shodná/obdobná práva a povinnosti účastníků smluv, nároky jsou dokládány stejným druhem důkazů). Žalovaný náklady řízení (vzhledem k přiznané výši 4 220 Kč) žalobci již zcela uhradil v rámci úhrnné platby ve výši 44 500 Kč, z níž připadá 32 897 Kč na jistinu pohledávky, 1 615,60 Kč na 12% úrok z 26 000 Kč za dobu 5. 1. 2025 – 13. 7. 2025 (14. 7. 2025 dluh uhrazen), kdy jeho povinnost k plnění uložená mu tímto rozhodnutím činí 38 732,60 Kč (součet: 32 897 + 1 615,60 + 4 220).