38 C 286/2025-35 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 770 Kč návrhem podaným dne 5. 6. 2025 s odůvodněním, že žalovaný dne 6. 6. 2022, 2. 10. 2022, 3. 2. 2023, 20. 3. 2023, 9. 6. 2023, 26. 10. 2023, 18. 11. 2023, 11. 8. 2024, 9. 10. 2024, použil vozu MHD, který provozuje žalobkyně, bez platné jízdenky. Žalovaný nezaplatil jízdné, ani přirážky k jízdnému, ačkoliv mu žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužných částek.2. Soud ve věci jednal a rozhodoval 16. 10. 2025 v nepřítomnosti účastníků (§101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, a žalovaný, ač řádně vyrozuměn o termínu jednání, se neomluvil, s tím, že pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.3. Soud má za zjištěné, že žalovaný dne 6. 6. 2022 v 19:01 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince B, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Anděl. Dále žalovaný dne 2. 10. 2023 v 8:35 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 23, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Malostranská. Při této kontrole bylo zjištěno, že žalovaný konzumoval alkoholické nápoje ve voze. Dále žalovaný dne 3. 2. 2023 v 13:18 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 32, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Malostranská. Dále žalovaný dne 20. 3. 2023 v 15:17 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 32, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Malostranská. Dále žalovaný dne 9. 6. 2023 v 19:05 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 14, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Jindřišská. Dále žalovaný dne 26. 10. 2023 v 8:39 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince B, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Anděl. Dále žalovaný dne 18. 11. 2023 v 19:58 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince A, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Muzeum. Dále žalovaný dne 11. 8. 2024 v 19:16 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince A, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Dejvická. Dále žalovaný dne 9. 10. 2024 v 19:59 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince A, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici Staroměstská. Žalovanému tak bylo vyúčtováno jízdné v ceně 30 Kč za každou jízdu a přirážka k jízdnému 1 500 Kč za každou jízdu. Žalovaný uvedené částky dosud neuhradil.4. Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou jí v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaný cestoval vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému ve výši 13 500 Kč a jízdné ve výši 270 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za jiné porušení smluvních přepravních podmínek dle čl. 4, písm. B), bod 13., písm. f) Smluvních přepravních podmínek.5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 315 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.