48 C 322/2025-15 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky 60 895,36 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , datum, s žalovanou distančním způsobem na www.flexifin.cz, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se měla zavázat vrátit finanční prostředky spolu s dohodnutým příslušenstvím. Žalovaná však k datu splatnosti neměla poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutými „volitelnými službami“ žalobkyni vrátit a žalobkyni nadále dluží na jistině 27 999,99 Kč, na úroku 28 720,22 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 557,08 Kč, na poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 95,16 Kč, „, Anonymizováno, “ 658,91 Kč, žalobkyně se dále po žalované domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny od 2. 10. 2024 do 31. 12. 2024. Žalovaná se k podanému návrhu na vydání elektronickému platebnímu rozkazu (dále jen „žaloba“) nevyjádřila.Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas neomluvila, nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k jednání doručena dne 18. 10. 2025. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Na základě provedeného dokazování (smlouva, VOP, sazebník, elektronické dokumenty přiložené k žalobě) dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 91 195 Kč žalované. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalované, a není bez dalšího jednoznačným důkazem o tom, že žalovaný příp. řádně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, která byla soudu doložena k důkazu. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky poskytnuté částky 91 195 Kč, včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 91 195 Kč žalované, úhrady žalované ve výši 63 195,95 Kč, a nevydání takto poskytnutých peněžních prostředků na základě výzvy žalobkyně v plné výši, žalobkyni tudíž náleží i úrok z prodlení od 3. 7. 2022 (§ 1970 o.z.). Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za službu “, Anonymizováno, ”, „, Anonymizováno, “, poplatku za informační servis, stejně tak nebyla prokázána existence dohody o smluvní pokutě.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádné straně nárok na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalované převýšil úspěch žalobkyně (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,02 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 45,98 %), náklady jí ale nevznikly.