51 C 290/2025-108 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 950 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému měl být poskytnut tzv. kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Žalobkyně tvrdí řádné přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného při schvalování úvěru. Žalovaný se měl zavázat poskytnutý úvěr splácet, jak jistinu úvěru, tak i dohodnuté úroky (s úrokovou sazbou 21,9 % ročně), v ujednané měsíční anuitní splátce, což však neměl řádně a včas činit. Žalobkyně proto měla úvěr prohlásit za okamžitě splatný, což mělo žalovanému být oznámeno písemně. Žalobkyně se po žalovaném domáhá částky 25 792,35 Kč, z toho jistina 20 000 Kč, poplatky ve výši 1 950 Kč (300 Kč za zaslání 1. upomínky, 150 Kč za výzvu – dodržení podmínek kontokorentu, 3x 500 Kč za opakované výzvy k zaplacení dluhu). Žalovaný ani po zesplatnění neměl ničeho zaplatit, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno dne 22. 9. 2025. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se z účasti na jednání neomluvil, nepožádal o odročení jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z dokumentu označeného jako smlouva č. , Anonymizováno, včetně žádosti o úvěr, záznamu o podpisu klienta, podmínek, sazebníku, dodatku ke smlouvě a schvalovacího protokolu je za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným dohodla, že žalovanému poskytne k jeho účtu č. , hodnota, neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit spolu s úroky a hradit poplatky za související služby ve výši dle sazebníku žalobkyně. Úrok byl sjednán v pohyblivé úrokové sazbě ve výši 21,9 % ročně. V případě poplatků byl v době uzavření smlouvy sjednán poplatek za upomínku/výzvu k úhradě dlužné částky 300 Kč/500 Kč, výzva ke splnění smluvních podmínek ve výši 150 Kč. Smlouva je uzavřena dne , datum, a její nedílnou součástí je mimo jiné sazebník a obchodní podmínky pro kontokorent. Podle obchodních podmínek (bod 9.2) v případě prodlení žalovaného s placením tohoto či jakéhokoliv jiného úvěru sjednaného s žalobkyní, žalobkyně mohla žalovanému adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dužné částky ve lhůtě 30 dní. Pokud tak žalovaný neučinil, žalobkyně je oprávněna zesplatnit úvěr.Z oznámení o zesplatnění úvěru je za zjištěné, že žalobkyně dne 1. 2. 2025 žalovanému oznámila prohlášení všech jejích pohledávek z poskytnutého úvěru za splatné k 30. 1. 2025. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu, který byl vyčíslen celkovou částkou 24 614,06 Kč, a to do 8. 2. 2025. Oznámení o zesplatnění žalovanému bylo zasláno n adresu , adresa, .Z výpisu z úvěrového účtu je za zjištěné, že žalovaný neplnil podmínky úvěru, úvěr s ujednaným úvěrovým limitem vyčerpal (20 000 Kč) a nevrátil.Z předžalobní výzvy spolu s poštovním podacím je za zjištěné, že žalovaný byl dne 3. 2. 2025 vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu ve výši 25 553,27 Kč s příslušenstvím (není však specifikováno, co obecná kategorie příslušenství konkrétně zahrnuje).Z dokumentů ověřujících schopnost žalovaného splácet úvěr (CRIF, CBCB, 2x výpis z bankovního účtu 12 měsíců před poskytnutím úvěru – 1x přijaté platby, 1x všechny transakce) je za zjištěné řádně přezkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr.5. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným dne , datum, dohodla poskytnutí peněžních prostředků ve formě tzv. revolvingového úvěru s maximální výší úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a dohodnutými poplatky (jejich výše byla konkrétně dohodnuta přímo ve smlouvě za každý jednotlivý úkon, zejména v souvislosti s upomínáním žalovaného) a úrokem ve výši 21,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy se staly i příslušné obchodní podmínky, dle kterých žalobkyně mohla přistoupit k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, žalobkyně k 30. 1. 2025 úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 3. 2. 2025.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.7. Soud dospěl k závěru, že žaloba je po právu co do požadované jistiny, poplatků, úroku z prodlení a obecně i co do úroku. V řízení byla žalobkyní tvrzena a prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi účastníky, jehož obsahem bylo poskynutí peněžních prostředků z titulu úvěru jako právního titulu ze strany žalobkyně a odpovídajícím závazkem žalovaného bylo vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 21,9 %. Soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Žalobkyně její smluvní závazek beze zbytku splnila, žalovaný nikoliv, dostal se do prodlení s vrácením peněžních prostředků a úroků nejprve ve formě dohodnutých splátek, a i poté, co žalobkyně úvěr k 30. 1. 2025 zesplatnila, žalovaný poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem nevrátil, a to ani řádně ujednané poplatky za zaslané jednotlivé písemné upomínky a oznámení o zesplatnění. Žaloba je důvodná i co do úroku z prodlení, částečně kapitalizovaného, neboť žalovaný byl v prodlení od 9. 2. 2025 (dle oznámení o zesplatnění ze dne 1. 2. 2025), žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Stejně tak je žaloba po právu ve vztahu k požadovaného úroku ve výši 21,9 % ročně, taktéž částečně kapitalizovanému), nicméně pouze do 9. 5. 2025. Od 10. 5. 2025 žalobkyni může náležet pouze úrok ve výši 12 % p.a. jako úrok podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný byl k 10. 5. 2025 v prodlení delším než 90 dní a žalobkyni poté může vzniknout právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (což v tomto případě nebyl). Soud proto žalobu zamítl co do části úroku požadovaného nad zákonnou výši (§ 122 odst. 4 cit. zákona), a to za dobu od 10. 5. 2025 do zaplacení ve výši 9,9 % ročně z částky 21 950 Kč.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 698,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 878 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 950 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 290 Kč ve výši 1 530,90 Kč.