11 C 163/2025-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) soudu doručenou dne 3.4.2025 domáhá na žalované zaplacení částky 15 945 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 10.7.2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla finanční prostředky ve výši 11 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala úvěr splatit nejpozději do 12.9.2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 619,52 Kč a úroku ve výši 325,48 Kč. Poskytnuté finanční prostředky byly žalované poskytnuty převodem na její účet, přičemž platba byla identifikována uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaná však svůj závazek nesplnila, úvěr nesplatila řádně a včas. Žalovaná byla k posouzení úvěruschopnosti lustrována v dostupných databázích. Žalobkyni byla pohledávka právní předchůdkyní postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.2.2025. Z poskytnutých finančních prostředků ani sjednaného poplatku po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 13.9.2023.2. Žalovaná u ústního jednání konaného dne 3.2.2026 uvedla, že si je svého dluhu vědoma, dostala se do nepříznivé situace, skončila na ubytovně a zbyly jí pouze dluhy, kterých má více. Žalovaná se snaží je postupně splácet. Je příjemkyní pouze starobního důchodu ve výši přibližně 20 000 Kč. Za ubytovnu platí přibližně 10 000 Kč, tedy 7 000 Kč a poplatky. Žalovaná uvedla, že by byla schopna splácet dluh po 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že si nevybavuje přesně, zda při sjednávání smlouvy dokládala výši svých příjmů a výdajů.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 10.7.2023 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 11 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně, RPSN činila 1 945,67 % ročně v případě řádného splacení úvěru, splatnost úvěru byla stanovena ke dni 9.8.2023, poplatek činil 2 771,71 Kč, úrok 325,48 Kč, celková jednorázová splátka činila 14 097,19 Kč. V případě překročení doby splatnosti pak poplatek za sjednání úvěru činil 4 619,52 Kč, RPSN činila 9 054,91 % ročně, úroková sazba zůstala stejná, celková jednorázová splátka činila 15 945 Kč. Smlouva byla podepsána elektronicky s kódem 14834. Z dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 7.9.2023 soud zjistil, že došlo k prodloužení splatnosti poskytnutého úvěru, a to ke dni 12.9.2023 za stanovený poplatek. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 10.7.2023 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta na účet č. , č. účtu, částka 11 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Ze sdělení , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalovaná je majitelkou výše uvedeného účtu, a dne 10.7.2023 byla na tento účet připsána částka 11 000 Kč od odesílatele , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.2.2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku za ní postoupila na žalobkyni Z předžalobní výzvy z téhož dne, kterou žalobkyně doložila včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky poskytnutého úvěru ve výši 15 336,19 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 7 405 Kč. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.2.2025 a z připojeného Seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.4. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni bylo prokázáno Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek včetně příslušného seznamu. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna Oznámením ze dne 19.2.2025. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky (viz výše).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z)., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.7. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že mezi ní, resp. její právní předchůdkyní a žalovanou dne 10.7.2023 došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Na smlouvě o úvěru absentuje podpis žalované, smlouva byla opatřena pouze elektronickým kódem, nebyla prokázána komunikace mezi právní předchůdkyní a žalovanou o procesu pořízení elektronického podpisu žalované. Žalovaná však u ústního jednání uvedla, že si je svého dluhu vědoma, uzavření smlouvy nerozporovala. Nebylo však doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřovala a hodnotila úvěruschopnost žalované, když žalobkyně toliko tvrdila, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databázích. Jiné údaje k tomuto prověření žalobkyně nedoložila, konkrétní výsledky takto získané nemohly být soudem zhodnoceny. Žalovaná uvedla, že si nevybavuje, že by právní předchůdkyni žalobkyně dokládala při uzavírání smlouvy výši svých příjmů a výdajů. Dospěje-li soud na základě (ne)předložených podkladů k názoru, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, žalobu zamítne co do veškerých plnění nad rámec jistiny, o které pak rozhoduje jako o bezdůvodném obohacení.8. S ohledem na uvedené mohla mít žalobkyně případně tedy pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalované právní předchůdkyně žalobkyně skutečně finanční prostředky poskytla. Poskytnutí finančních prostředků žalované bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě a též sdělením banky žalované, poskytnutí finančních prostředků potvrdila i sama žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 11 000 Kč, žalovaná neuhradila ničeho.9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle závěru soudu tak žalovaná nadále žalobkyni dluží částku 11 000 Kč, proto soud žalobu co do této částky považoval za důvodnou, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, ve zbylém rozsahu však z důvodů uvedených výše žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.10. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., avšak toliko od 24.2.2025, a t