34 C 24/2026-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 61 597,91 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřela s žalovanou dne 18. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, a žalované poskytla peněžní prostředky v celkové výši 46 000 Kč, a to dne 18. 12. 2024 ve výši 43 000 Kč a dne 9. 2. 2025 ve výši 3 000 Kč převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná měla poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, což nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně nyní požaduje uhradit částku ve výši 61 597,91 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 46 000 Kč a smluvního úroku ve výši 15 597,91 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, což bylo žalované řádně oznámeno dopisem.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, na základě které jí poskytl peněžní prostředky ve výši 43 000 Kč, který byl následně navýšen na částku 46 000 Kč. Dne 18. 12. 2024 byla na účet žalované č. , č. účtu, zaslána částka ve výši 43 000 Kč a dne 9. 2. 2025 ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit dlužnou částku včetně úroku ve výši 112 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Smlouva nebyla žalovanou podepsána.4. Z výpisu z běžného účtu věřitele bylo zjištěno, že dne 18. 12. 2024 byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 43 000 Kč a dne 9. 2. 2025 částka ve výši 3 000 Kč.5. Ze sdělení , Anonymizováno, a.s. ze dne 6. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná byla a je vlastníkem účtu č. , č. účtu, , dne 18. 12. 2024 byla na tento účet připsána částka ve výši 43 000 Kč a dne 9. 2. 2025 částka ve výši 3 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že věřitel postoupil dne 12. 12. 2024 na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 15. 8. 2025. Žalované byla dne 15. 8. 2025 zaslána předžalobní upomínka.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi věřitelem a žalovanou došlo dne 18. 12. 2024 k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není účastníky řádně podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalované skutečně věřitel finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno sdělením Airbank a.s. a výpisem z účtu věřitele, ze kterých vyplývá, že věřitel poskytl na účet žalované dne 18. 12. 2024 částku 43 000 Kč a dne 9. 2. 2025 částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalované (půjčeno 46 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 46 000 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 277 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 464 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, odměna ve výši 3 580 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 1 350 Kč (3 x 450 Kč), to vše v rozsahu 50 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 75 %, neúspěšná v rozsahu 25 %).