34 C 317/2025-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 26 888,74 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “) uzavřela s žalovaným dne 25. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které , právnická osoba, poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit , právnická osoba, půjčenou částku a dále úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 25. 6. 2024. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 19 200 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 10 232,52 Kč úrokem ve výši 8 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 26. 6. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 na žalobkyni s účinností ke dni 25. 3. 2025 a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny ve výši 10 232,52 Kč žádá úrok ve výši 274,68 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 292 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 384,80 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 904,74 Kč, úrok vyčíslený od 26. 6. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 741,50 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1 411,61 Kč, úrok z úvěru ve výši 8 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 232,52 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky ve výši 10 507,20 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 232,52 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 274,68 Kč, od 21. 2. 2025 do zaplacení.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že , právnická osoba, uzavřel dne 25. 4. 2023 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 20 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 17 184 Kč, který tvoří úrok ve výši 1 014 Kč, částka za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, částka za vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a částka za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč (20 000 Kč + 17 184 Kč) v 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 272,44 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný dne 26. 4. 2023 uhradil 2 700 Kč, dne 12. 5. 2023 2 700 Kč, dne 17. 7. 2023 2 700 Kč, dne 12. 8. 2023 2 700 Kč, dne 13. 9. 2023 2 700 Kč a dne 9. 11. 2023 3 000 Kč, celkem tedy 19 200 Kč. Z transakční historie je zřejmé, že žalovaný byl schopen uhradit sjednanou splátku ve výši 2 656 Kč pouze první dva měsíce, třetí měsíc byl již v prodlení, ve čtvrtém měsíci doplatil dvě splátky, následné splácel dva měsíce řádně a včas a další měsíc opět nebyl schopen splátku uhradit. Z celkem , hodnota, měsíců hradil splátky řádně a včas pouze v šesti případech.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že , právnická osoba, postoupil dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 2. 4. 2025. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.5. Z Pracovní smlouvy ze dne 27. 3. 2020 a jejího Dodatku č. , hodnota, ze dne 29. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . jako dělník svozu na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za tři měsíce bylo zjištěno, že průměrná mzda žalovaného za tyto tři měsíce činila 16 942 Kč (předložené výplatní pásky byly špatně čitelné).6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečnýc