38 C 53/2026-34 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně – společnost , právnická osoba, žalované dodávala na základě smluv ze dne 14. 7. 2023 elektrickou energii a plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalované byly vystaveny faktury za odběr elektrické energie za období od 19. 7. 2023 do 18. 10. 2023 s nedoplatkem ve výši 6 866,68 Kč a plynu za období od 27. 7. 2023 do 30. 10. 2023 s nedoplatkem ve výši 5 929,33 Kč, které žalovaná dosud neuhradila. Pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny ke dni 4. 8. 2025, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 7. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa žalované na adrese , adresa, , elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se jako zákazník zavázala elektřinu odebírat. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 14. 7. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa žalované na adrese , adresa, plyn za dohodnutou cenu a žalovaná se jako zákazník zavázala plyn odebírat. Žalované byla za odběr elektrické energie na základě faktury č. , číslo, vyúčtována za období od 19. 7. 2023 do 18. 10. 2023 při spotřebě 758 kWh částka 6 866,68 Kč, splatná dne 13. 11. 2023. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila. Žalované byla za odběr plynu na základě faktury č. , číslo, vyúčtována za období od 27. 7. 2023 do 30. 10. 2023 při spotřebě 1 517,49 kWh částka 5 929,33 Kč, splatná dne 20. 11. 2023. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila. Dopisem ze dne 6. 8. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávky za dodávky energií postoupila na žalobkyni. Soud má dále za zjištěné, že pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny ke dni 4. 8. 2025, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Dopisem ze dne 6. 8. 2025 byla žalované zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužných částek, který žalobkyně doložila včetně podacího lístku.4. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat energie za podmínek stanovených ve smlouvách a schválených obchodních podmínkách. Žalovaná, ačkoliv odebrala od právní předchůdkyně žalobkyně elektřinu v období od 19. 7. 2023 do 18. 10. 2023 a plyn v období od 27. 7. 2023 do 30. 10. 2023 a bylo jí tak ze strany právní předchůdkyně žalobkyně plněno, neuhradila splatnou kupní cenu za dodávky energií (6 866,68 Kč za elektřinu a 5 929,33 Kč za plyn), proto soud shledal žalobu za důvodnou a žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť na ní byla pohledávka za žalovanou ve smyslu ust. § 1879 o.z. platně postoupena.5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu vynaložených nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 315 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.