48 C 409/2025-11 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, , (dále jen „věřitel“) a žalovaným. Věřitel měl žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovanému zaslal na účet platbami ve výši 15 000 Kč dne 1. 2. 2024 a 5 000 Kč dne 5. 2. 2024. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávky podle postupní smlouvy ze dne , datum, . Žalovaný neměl ničeho zaplatit. Žalobkyně jej vyzvala k vrácení poskytnuté částky výzvou ze dne 20. 6. 2025. Pohledávku původní věřitel postoupil na žalobkyni, která však nemá k dispozici výše uvedenou smlouvu o úvěru, pouze doklad o zaslání částky 20 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného, proto se zaplacení výše uvedené částky domáhá z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 24. 1. 2026, stejného dne byla žalovanému doručena žaloba, obojí na základě fikce doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.”). Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Na základě provedeného dokazování (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva spolu s podacím lístkem) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní prokázáno poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému a postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. Nárok bylo možné posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 1. 7. 2025 (doručení předžalobní upomínky) do zaplacení. Aktivní legitimaci má soud za prokázanou podle § 1879, § 1882 odst. 1 o. z.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.