12 C 111/2019-140 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a [částka] na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] v 16:48 došlo k dopravní nehodě, při které zahynul manžel žalované [jméno] [příjmení] (dále jen„ zesnulý“), jenž řídil vozidlo tovární zn. BMW 530 D, [registrační značka] [ulice] nehodu zavinila řidička osobního motorového vozidla, tovární zn. Škoda Octavia, [registrační značka], která na rozbředlém sněhu na komunikaci dostala smyk, přičemž najela do koleje vytvořené v zasněženém silničním příkopu od vozidla BMW. Při následném šetření dopravní nehody bylo u řidičky vozidla Škoda Octavia vyloučeno možné ovlivnění alkoholem a současně nebyla zjištěna technická závada, jako příčina dopravní nehody. Vozidlo Škoda Octavia bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo] pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z titulu této pojistné smlouvy žalobkyně dne [datum] vyplatila žalované pojistné plnění ve výši [částka] jako náhradu za nemajetkovou újmu v důsledku úmrtí manžela žalované. Pojistné plnění představující náhradu nemajetkové újmy bylo vyplaceno v souladu s ustanovením § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž při výplatě tohoto pojistného plnění bylo přihlédnuto k vyjádřením, které bylo prostřednictvím právního zástupce žalované zasláno žalobkyni, a to k vyjádřením ze dne [datum] a ze dne [datum]. Následně však bylo žalobkyní zjištěno, že manželství žalované s [jméno] [příjmení] již delší dobu nefungovalo, přičemž ze strany žalované byl plánován rozvod manželství, což však žalovaná při vznesení svého nároku žalobkyni na náhradu nemajetkové újmy, neuvedla. Ustanovení § 2959 o. z. stanoví, že peněžitá náhrada duševní útrap má být náhradou plně vyvažující utrpení osoby blízké, přičemž nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Žalobkyně při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy vycházela ze skutečností tvrzených žalovanou, které však, jak se později šetřením ukázalo, nebyly zcela pravdivé a úplné, přičemž je zřejmé, že pokud by žalobkyně měla k dispozici skutečnosti později zjištěné, k vyplacení pojistného plnění by nepřistoupila. Proto žalobkyně vyzvala žalovanou výzvami ze dne [datum] a [datum] k vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo v této výši plněno bez právního důvodu. Žalobkyně v této souvislosti poukazovala na vyjádření právního zástupce žalované ze dne [datum], ve kterém uvedl, že„ …považuji za poněkud morbidní rozpitvávat něco tak samozřejmého, jako je nemajetková újma v případě úmrtí mladého člověka (33 let věku), který je manželem a otcem dvou malých dětí (3 a 5 let) ve fungující rodině.“ Žalobkyně si je plně vědoma citlivosti předmětného sporu, nicméně má za to, že právě tvrzení mj. o fungující rodině nebylo pravdivé. Žalobkyně v dané věci nikterak nezpochybňuje citovou vazbu mezi rodičem a dětmi, nicméně vyvozovat a předpokládat nerušenou citovou vazbu mezi dospělými lidmi, přestože spolu žijí v manželství, dle názoru žalobkyně bez dalšího nelze. Žalobkyně je toho názoru, že manželství mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] v době před tragickou dopravní nehodou bylo v rozpadu již delší dobu. Jak žalovaná, tak [jméno] [příjmení] byli v době před tragickou dopravní nehodou zastoupeni advokáty za účelem uskutečnění rozvodu manželství, dle výpovědí pozůstalých žalovaná svému manželovi minimálně rok neprala, nevařila, ani spolu nespali v jedné místnosti. [jméno] žalovaná několikrát [jméno] [příjmení] sdělila, že jej nemá ráda, přičemž s těmito skutečnosti žalobce v době výplaty náhrady nemajetkové újmy nebyl seznámen a pokud by těmito informacemi disponoval, k výplatě předmětné náhrady by nepřistoupil. V uvedeném případě, kdy se v případě žalované jedná o sekundární oběť, je třeba zkoumat intenzitu citového pouta, od kterého se celková výše náhrady nemajetkové újmy musí odvíjet. Shora uvedené skutkové okolnosti podle názoru žalobkyně jednoznačně znamenají, že manželský svazek žalované a jejího manžela byl v době smrti manžela již jen svazkem formálním, bez faktické citové vazby. Za této situace je zřejmé, že manželce zemřelého nemohl vzniknout nárok na peněžitou náhradu duševní útrap. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou dne [datum]. Žalovaná si tuto výzvu převzala dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila, že nárok žalobkyně zcela neuznává a přijatou náhradu nemajetkové újmy považuje za přijatou zcela po právu. V důsledku prodlení žalované se zaplacením uvedené částky vznikl dále žalobkyni vůči žalované nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby pro nedůvodnost, žaloba neobsahuje konkrétní skutková tvrzení odůvodňující absenci citové újmy, je důkazně podložená, odkazuje pouze na údajná zjištění, ze kterých mělo vyplynout, že manželství žalované s jejím zesnulým manželem již delší dobu nefungovalo, přičemž ze strany žalované měl být plánován rozvod manželství, což žalobkyně vyvozuje jen z toho, že žalovaná svému zesnulému manželovi údajně neprala ani nevařila a manželé spolu nespali v jedné místnosti, což jsou tvrzení nepodložená a tendenční, nic neosvědčující. Důkazní břemeno, že žalovaná neutrpěla manželovou smrtí žádnou újmu, je na žalobkyni. Žalobkyně však opírá svá tvrzení výlučně o sdělení od rodičů zesnulého [jméno] [příjmení] a jeho bratra s manželkou, která však jsou absolutně neobjektivní, protože vztah mezi těmito a žalovanou je až extrémně vyhrocený, což dokládá pronásledování žalované rodiči a jeho bratrem zemřelého po jeho smrti manžela a fyzické napadení žalované rodiči zemřelého. Mezi rodiči zemřelého a žalovanou je vedeno řízení o úpravu styku s nezletilými dětmi žalované a jejího zesnulého manžela u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 0 P 156/2017, rodiče žalovanou nenávidí. Žalovaná se s těmito rodinnými příslušníky nikterak nestýkala, vyjma asi 3 případů při příležitosti rodinných oslav, nemohou proto sdělit relevantní informace k její citové újmě. Žalobkyně nenavrhuje [jméno] [příjmení], blízkého kamaráda zemřelého, k výslechu, ač ten se vídal při společných akcích i s oběma manželi. Rozvod manželství v době, kdy došlo k tragické události, plánován nebyl. I pokud by plánován byl, což žalovaná vylučuje, není možné automaticky bez dalšího z plánovaného rozvodu dovozovat, že by osoba neutrpěla žádnou citovou újmu, a to bez toho aniž by bylo zohledněno, co bylo důvodem rozvodu manželství a kdo byl jeho iniciátorem. Není totiž vyloučeno ani to, aby došlo k rozvodu manželství manželů při zachování intenzivního citového vztahu jednoho z manželů. Absurdní je dovozování absence citové újmy jen z toho, že žalovaná neprala či nevařila, byť žalovaná pravdivost těchto tvrzení rezolutně odmítá. Žalovaná utrpěla ztrátou manžela nepopsatelnou újmu, i přes uplynulého 2,5 roku se s jeho smrtí se stále nemůže a nechce smířit. Podání žaloby, kdy je žalovaná nucena obhajovat něco pro ni tak automatického a nezpochybnitelného, jako je její citová vazba k jejímu manželovi, ji působí jen další psychickou újmu, když se musí ke smrti manžela opakovaně vracet. Žalovaná výlučně sama zařídila veškeré věci okolo pohřbu zesnulého manžela – bez jediné byť i jen nabídky pomoci od jeho rodičů, obstarala pro zesnulého manžela místo k poslednímu odpočinku. Žalovaná a její manžel měli v průběhu manželství různé neshody, asi jako každý manželský pár, nikdy však neshody nedosáhly takové intenzity, aby došlo v manželství k vzájemnému odcizení. 3. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalobkyně navrhla k prokázání tvrzení o delší dobu nefungujícím manželství žalované se zesnulým manželem, o plánovaném rozvodu ze strany žalované navrhla žalobkyně výslechy dalších svědků ze zaměstnání zesnulého manžela, z bydliště a advokáta poskytujícího právní pomoc [jméno] [příjmení] v souvislosti s plánovaným rozvodem, výpis z katastru nemovitostí k převodu nemovitosti na žalovanou, a požadovala, aby i žalovaná prokazovala kvalitu vztahu mezi ní a zesnulým manželem, protože disponuje mnohem větším množstvím důkazů než žalobkyně. 4. Ke koncentrační výzvě soudu navrhla žalovaná svá pracovní hodnocení, výslechy svědkyň ze zaměstnání žalované a předložené fotografie z posledního roku před úmrtím manžela, kdy tyto fotografie prokazují zcela normální pár, fungujícím rodinu aktivně společně trávící volný čas. 5. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalovaná doplnila, že zažívala a zažívá vnitřní mučivé pocity, prožívanou trýzeň, utrpení, stres, smutek a zármutek v souvislosti s úmrtím manžela [jméno] [příjmení]. Došlo k nezvratnému zásahu do osobnostních práv a soukromí žalované, která utrpěla značnou citovou ztrátu, nikdy nezhojitelnou, kdy si trauma z této události žalovaná ponese do konce života, tato událost jí zásadním a