3 C 205/2020-93 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 6.5.2020 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 21 000 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 19.3.2020 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 5.2.2018 žalobce ze svého účtu č. [bankovní účet] poukázal na účet žalovaného [příjmení]: [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bez právního důvodu 21 000 EUR. Následně žalobce žalovaného vyzval k vrácení peněž telefonicky pak předžalobní výzvou, ale bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán. 3. Usnesením ze dne 10.5.2021 byl žalobce soudem vyzván, aby doplnil skutková tvrzení, za jakých okolností a z jakých důvodů žalovanému žalovanou částku poukázal, cž žalobce neučinil s odůvodněním, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. 4. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 19.10.2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalobce, dne 15.2.2018 byla z tohoto účtu odeslána částka 21 000 EUR na účet č. [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] banky [právnická osoba], majitel účtu: žalovaný. Platba byla zadána elektronicky se zprávou pro příjemce: [celé jméno žalovaného], půjčka, odesilateli muselo být jasné, že se jedná o zahraniční platbu, v souvislosti s touto platbou banka neřešila žádnou reklamaci. 5. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 9.12.2021 bylo zjištěno, že pokud klient zadá omylem platbu, požádá vysílající banku o vrácení platby. Do banky je pak zaslána žádost o storno platby, banka příjemce buď platbu vrátí, nebo napíše důvod, proč tak nemůže učinit. Údaje o majiteli účtu příjemce banky nesdělují, je nutno obrátit se na policii. Na platbu žalobce není evidována žádná reklamace. 6. Z přepisu sms komunikace, o níž žalobce tvrdil, že se jedná o komunikaci mezi ním a žalovaným, ale soud to neměl jak ověřit, bylo zjištěno, že žalobce požaduje po žalovaném peníze a žalovaný mu odpovídá, že nic nemá a vyjadřuje obavy, účastníci si tykají, oslovují se křestními jmény, i ve zdrobnělinách. 7. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že dne 15.2.2018 dal žalobce elektronicky příkaz [právnická osoba], aby z jeho účtu č. [bankovní účet] provedla platbu 21 000 EUR na účet žalovaného č. [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] banky [právnická osoba] se zprávou pro příjemce: [celé jméno žalovaného], půjčka. Dne 10.3.2020 vyzval žalobce žalovaného k vrácení této částky s tvrzením, že tuto částku poukázal žalobce žalovanému, aniž k tomu měl důvod. 8. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto: 9. Dle § 2991 odst. 1-2 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Soud ve věci rozhodl na základě shora uvedených prokázaných skutečností. Otázkou zůstává, proč žalobce ve svých skutkových tvrzeních uvedl, že žalovanou částku žalovanému poukázal jako bezdůvodné obohacení, prakticky nedává vůbec smysl, proč by kdokoli vědomě a úmyslně poskytoval jiné osobě bez právního důvodu bezdůvodné obohacení, proč by v pokynu k platbě bance uvedl zprávu pro příjemce se jménem příjemce a sdělením půjčka, proč by uváděl vůbec jméno příjemce ve zprávě pro příjemce, když ten bezpochyby ví, jak se jmenuje. Nicméně bylo prokázáno, že platba z účtu žalobce na účet žalovaného byla realizována, nebylo prokázáno, z jakého důvodu, po právní stránce pak je na místě věc posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce. Bylo na žalovaném, pokud se žalobou nesouhlasil, aby se bránil, soud mu k tomu poskytl prostor i potřebný čas, měl možnost své stanovisko vyjádřit u dožádaného soudu příslušného dle místa bydliště. Žalovaný ale zůstal v řízení zcela pasivní. 11. Soud proto žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. a nař.vl.č.351/2012 Sb. 12. Žalobce byl ve věci úspěšný, dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu mu proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení a to zaplaceného soudního poplatku28 450 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. za 4 úkony po 10 380 Kč (převzetí plné moci, předsporová výzva, sepis žaloby účast při jednání), 4 krát 300 Kč paušál, cestovné právního zástupce k jednání 2 363,50 Kč (os. automobilem Praha - [obec] a zpět, 264 km, spotř. poh. hmot 1 122,70 Kč, použití vozidla 4,70 Kč 1 km). Podání – doplnění skutkových tvrzení soud nepovažuje za úkon ve věci, když v něm žalobce žádné doplnění skutkových tvrzení neuvádí vyjma informace, že právní důvod zaslání částky má dle žalobce prokazovat žalovaný. Navíc doplnění skutkových tvrzení mělo obsahovat údaje, které měl žalobce uvést již v žalobě, není důvodu odměňovat je jako samostatný úkon. Dále 21 % DPH. Celkem činí náklady žalobce 83 001 Kč.