4 C 208/2020-15 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že žalobce poskytl žalovanému dne [datum] částku [číslo] - Kč jako spotřebitelský úvěr, splatnost měla být původně k [datum]. Žalovaný dluh neuhradil, žalobci tak vznikly náklady na upomínání ve výši [číslo] - Kč a dále po něm požaduje smluvní pokutu ve výši 900 - Kč. Konečně žalobce požaduje též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [číslo] - Kč, k jehož zaplacení se měl žalovaný zavázat. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Z obsahu spisu byly zjištěny následující skutečnosti. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 4C 208/2020 [číslo] - Kč. Podle smlouvy byl sjednán úrok ve výši 39 % ročně, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [číslo] - Kč splatný s úvěrem a úrokem s tím, že pokud bude úvěr splacen řádně a včas, bude poskytnuta sleva na poplatku tak, že poplatek bude činit 744 - Kč. Dále podle smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny za porušení nepeněžních povinností – dlužník má vždy k 3. dni kalendářního měsíce, v němž trvá smluvní vztah, předložit věřiteli potvrzení o trvání pracovního vztahu a dále má dlužník povinnost do pěti dnů od uzavření úvěrové smlouvy předložit žalobci potvrzení příslušného okresního soudu o tom, že vůči němu nejsou vedena žádná soudní řízení, toto potvrzení nesmí být starší tří měsíců. Ve smlouvě pak byly sjednány i poplatky za upomínky – první upomínka ve výši 450 - Kč po sedmi dnech prodlení, druhá upomínka ve výši 650 - Kč po dvaceti dnech prodlení. 4. Dále bylo zjištěno z potvrzení [právnická osoba], že na účet žalované žalobce zaslal částku [číslo] - Kč. 5. Po právní stránce soud zjištěné skutečnosti vyhodnotil následovně. Uzavřenou smlouvu o úvěru považuje soud za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Za nemravný považuje soud sjednaný poplatek, který převyšuje poskytnutý úvěr. Konstrukce, že na poplatek se poskytuje sleva v případě včasného splacení, zpochybňuje smysl tohoto ujednání jako poplatku. Poplatek by měl představovat náklady na poskytnutí úvěru a měl by pochopitelně být v přiměřeném vztahu k výši úvěru. Sjednaná konstrukce poplatku však znamená, že se ve skutečnosti o poplatek nejedná, ale jde o další smluvní pokutu. Dále má soud zásadní výhrady ke sjednaným smluvním pokutám za porušení nepeněžité povinnosti. Tyto nepeněžité povinnost totiž souvisí s ověřením úvěruschopnosti, přičemž ověřovat úvěruschopnost dlužníka je povinností věřitele a má k němu dojít před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobce evidentně obchází ust. zákona o spotřebitelském úvěru, přenáší zodpovědnost za ověření úvěruschopnosti na dlužníka a ještě ho za to sankcionuje smluvní pokutou. Všechny tyto důvody vedou soud k závěru, že smlouva je pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Vztah mezi účastníky tak posuzuje jako bezdůvodné obohacení žalované, na její účet žalobce poskytl částku [číslo] - Kč, žalovaná je povinna tuto částku vrátit. V této části proto bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná měla větší úspěch ve věci, měla by proto právo na náhradu nákladů řízení, nicméně náklady řízení jí nevznikly.