11 C 231/2021-35 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem ze dne 26.4.2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 1.847,61 Kč s úrokem z prodlení 40,67 Kč, jakož i s úrokem z prodlení z částky 1.847,61 Kč ve výši 8,05% ročně od 22.4.2020 do zaplacení. V žalobě uvedl, že věřitel s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru ([anonymizována dvě slova]), na základě níž věřitel poskytl žalovanému dne 24.8.2017 částku 25.000 - Kč, avšak žalovaný zaplatil jen 23.152,39 Kč, a zbytek přes výzvu nevrátil. Věřitel postoupil pohledávku žalobci. 2. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že dne 4.4.2016 byla mezi věřitelem a dlužníkem uzavřena smlouva, na základě níž žalovaný obdržel 25.000 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 15), a do 20.1.2020 vrátil 23.152,39 Kč (č.l. 3). Věřitel postoupil pohledávku žalobci, což oznámil žalovanému. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval. Právní posouzení 3. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení na základě smlouvy o zápůjčce, avšak nedoložil splnění podmínek platnosti takové smlouvy, vyžadovaných občanským zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru. Proto soud nárok žalobce posoudil podle pravidel vypořádání bezdůvodného obohacení, jak žalobce navrhl. 4. Věřitel, poskytl žalovanému 25.000 - Kč a žalovaný vrátil 23.152,39 Kč; zbytek, tj. 1.847,61 Kč, které žalovaný přes výzvu nevrátil a žalobce, na nějž byl nárok postoupen podle § 1897 občanského zákoníku, má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení za dobu následující po uplynutí přiměřené doby k vrácení peněz do zaplacení, ve výši nepřesahující úrok daný § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 5. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon, vše celkem ve výši 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 - Kč činí dohromady 1.489 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.