3 C 264/2018-157 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 5.11.2018 domáhali se žalobci proti žalovaným, aby byli uznáni povinnými strpět věcné břemeno váznoucí na nemovitostech a umožnit žalobcům vstup a užívání nemovitostí tak, jak je specifikováno v bodech I. a II. výroku tohoto rozhodnutí. K odůvodnění uvedli, že žalovaní mají v podílovém spoluvlastnictví pozemek st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] v [část obce], pozemek st. [číslo], jehož součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemek st. [číslo], jehož součástí je garáž, pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], zapsáno na LV č [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Dne 1.5.1998 uzavřeli [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] smlouvu o sdružení za účelem společného podnikání pod názvem„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“. Dne 18.2.1999 uzavřeli žalovaní Dohodu o vypořádání společného jmění manželů a podílového spoluvlastnictví a pro všechny žalobce zřídili touto listinou věcné břemeno. Žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili bezplatně ve prospěch žalobců jako oprávněných z věcného břemene věcné břemeno spočívající a) v právu vstupu a vjezdu, chůze a jízdy po pozemku [číslo] d domu [adresa] v [část obce], do garáže na st. [číslo] a skladu na st. [číslo] včetně práva užívání a spoluužívání skladu a garáže s jejich součástmi a příslušenstvím v rozsahu, v jakém je ke dni sepsání smlouvy užívají, spoluužívají či jsou k tomu oprávněni, b) v právu užívat za účelem podnikání prostory prodejny se součástmi a příslušenstvím v domě [adresa] v [část obce] a v právu přístupu k podnikatelskému rozvaděči a zajišťovací signalizaci v domě [adresa] v [část obce] za účelem provádění údržby a oprav. Věcné břemeno bylo vkladováno Katastrálním úřadem v [obec] pod č.j. V15, [číslo] s právními účinky k 19.2.1999. Ke dni podpisu dohody užívalo popsané nemovitosti sdružení účastníků, kteří podnikali v oboru autogenní a svařovací techniky. Pozemek p. [číslo] užívali k přístupu ke garáži, k prodejně v přízemí domu [adresa], k parkování automobilů. Garáž sloužila jako sklad zboží a k parkování vysokozdvižného vozíku, stejně jako sklad na st. [číslo]. Prodejna v domě [adresa] byla otevřená od 7 do 15.30 hod, prodávala zde [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] ml. A [celé jméno žalobce]. Při podnikání pomáhal [celé jméno žalobce] st., který byl v invalidním důchodu. Zaměstnancem byl [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], s podnikáním účastníků byl seznámen [jméno] [příjmení]. Společné podnikání skončilo v r. 2015, ke dni 31.12.2015 zaniklo sdružení založené v r. 1998. Žalovaní vyměnili zámky od brány a vstupních dveří do domu [adresa] a brání žalobcům v přístupu do nemovitosti. Nerespektují věcné břemeno zřízené v r. 1998. Žalovaní se proti postupu žalobců bránili, v březnu 2017 se prostřednictvím svého zástupce obrátili na žalované dopisem s výzvou, aby respektovali věcné břemeno, umožnili žalobcům využití prostor prodejny v domě [adresa], skladu, garáže, předali klíče. Přes rozsáhlou předžalobní korespondenci se žalobcům nepodařilo získat přístup do prostor, které mají právo užívat, žalovaní jim ve využití věcného břemene brání. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 17.12.2018 tak, že žádají zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedli, že žalobcům nebránili v realizaci jejich práv odpovídajících věcnému břemenu. Věcné břemeno bylo zřízeno za účelem společného podnikání žalobců a žalovaných v návaznosti na smlouvu o sdružení. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] ukončila činnost ve sdružení na konci r. 2014 a nadále se na jeho činnosti nijak nepodílela. Žalobce [celé jméno žalobce] se přestal na činnosti sdružení podlet v červnu r. 2015 a od té doby žádnou podnikatelskou činnost v rámci sdružení nevyvíjel. Oba žalobci tak učinili na základě vlastního rozhodnutí a žalovaní neměli na tomto jejich rozhodnutí žádný podíl. Z uvedeného důvodu došlo k 31.12.2015 k zániku sdružení. Od r. 2015 bylo mezi účastníky jednáno o vypořádání práv a závazků ze sdružení a z věcného břemene. Žalovaní žalobcům ve výkonu práv z věcného břemene nebránili. Dopisem z 9.3.2017 zástupce žalobců žalované vyzval, aby umožnili žalobcům podnikat v souladu se smlouvou o věcném břemenu. Žalovaní odpověděli, že nebrání žalobcům v podnikání, je ale nutno dojednat podmínky, za kterých budou obě strany prostor k podnikání užívat. Ná vrh řešení žalovaných žalobci nepřijali. Pokud jde o užívání skladu a garáže, před uzavřením smlouvy žalobci tyto stavby neužívali, kolaudační rozhodnutí k nim bylo vydáno 28.1.1999, necelý měsíc před uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene. Dle názoru žalovaných není možné práva z takto vymezeného rozsahu věcného břemene realizovat, neboť není jasné, v čem by tato práva měla spočívat. Věcné právo užívání prodejny se součástmi a příslušenstvím bylo zřízeno za účelem společného podnikání, které však již bylo ukončeno. Přes to žalovaní žalobcům v užívání prostor nebránili. Požadavek žalobců, aby mohli užívat celé prostory, žalovaní považují za neoprávněný, v rozporu s dobrými mravy. Společnému podnikání účastníků ve společných prostorách brání nejen faktická nemožnost, ale narušené vzájemné vztahy především žalobcem [celé jméno žalobce], který se chová velmi hrubým způsobem k žalované, zejména v r. 2015 opakovaně přicházel do prodejny v domě [adresa], kde před zákazníky a dcerami žalovaných slovně žalované napadal. Za to byl rozhodnutím Městského úřadu v Chrudimi uznán vinným ze spáchání přestupku. Dále v prosinci 2017 podal žalobce [celé jméno žalobce] na žalované nepravdivé trestní oznámení pro slovní a fyzické napadení, které se neprokázalo, řízení u přestupkové komise bylo zastaveno. Vzhledem k tomu navrhli žalovaní rozdělení prodejny. U žalobce [celé jméno žalobce] nikdy k výkonu práv z věcného břemene nedošlo, protože sám nikdy nepodnikal, nevlastnil podnikatelské oprávnění, nebyl proto účasten smlouvy o sdružení. Na jeho straně tak došlo k promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Živnostenské oprávnění získal až 4.9.2018, jeho jednání bylo účelové. 3. K vyjádření žalovaným podali dne 7.2.2020 vyjádření žalobci s tím, že žalobce [celé jméno žalobce] je vyučen soustružníkem a je absolvent SPŠ strojní. Pracoval v [anonymizováno] jako technolog a provozní technik ve slévárenství, jako vedoucí dílen ve [anonymizována dvě slova] [obec], mistr montovny v [anonymizováno] [obec]. Po roce 1989 začal úspěšně podnikat se svým bratrem. Žalovaný [celé jméno žalobce] je vyučen zámečníkem, rok pracoval v Transportě a pak se obrátil na žalobce s tím, že by chtěl podnikat. Žalobce byl v té době v invalidním důchodu, ale navrhl vytvořit rodinné sdružení, vše vyřizoval, využil své know-how, poskytl kapitál, nakoupil stroje, objížděl a sháněl zákazníky, měl podpisové právo u Komerční banky k účtu sdružení, do podnikání zasvětil žalovaného. Po 5-ti letech se účastníci rozhodli zakoupit pozemek pro nové sídlo firmy a bydlení žalovaných. Žalobce celou stavbu vedl, žalovaní se po půl roce nastěhovali do domu [adresa] v [příjmení] ulici v [obec]. V roce 1999 bylo pro žalobce zřízeno věcné břemeno. Žalobci přestali do nemovitosti docházet, protože [celé jméno žalobkyně] onemocněla a syn [celé jméno žalobce] o ni začal pečovat. Skutečnost, že na konci r. 2015 došlo k zániku sdružení, nemůže mít vliv na trvání věcného břemene, které nebylo zřízeno pro sdružení ani za účelem společného podnikání. Zřízení věcného břemene řešilo situaci, kdy nemovitost byla vybudována a zaplacena z prostředků sdružení, ale vlastnicky patřila pouze žalovaným. Žalovaní svou podnikatelskou činnost provozují v nebytových prostorách domu [adresa], žalovaní možnost užívat tyto nebytové prostory nemají, nelze se divit, že za této situace došlo k narušení vzájemných vztahů účastníků, to však není způsobeno žalobcem [celé jméno žalobce], ale nevhodným chováním druhé žalované k žalobcům. Navrhované rozdělení prodejny bylo pro žalobce nevýhodné. Žalobce [celé jméno žalobce] nebyl účastníkem smlouvy o sdružení, byl a je invalidním důchodcem, ale na činnosti sdružení se podstatnou měrou od počátku podílel, jeho právo odpovídající věcnému břemeni není promlčeno. Výměnou zámku u brány a vstupních dveří žalovaní brání žalobcům v přístupu do nemovitosti a tím brání užívání nemovitosti odpovídající věcnému břemeni. 4. K vyjádření žalobců podali žalovaní dne 28.2.2019 vyjádření, v němž uvedli, že žalobce [celé jméno žalobce] neměl živnostenské oprávnění k podnikání do září 2018. Úspěšně po r. 1989 začal podnikat jeho bratr, který v r. 1991 či 1992 požádal žalobce [celé jméno žalobce] i žalovaného [celé jméno žalobce] o pomoc při jedné zakázce. V r. 1992 začal podnikat žalovaný [celé jméno žalobce], s podnikáním mu pomáhal žalobce [celé jméno žalobce], a to soustružnickými pracemi. V r. 1994 žalovaný rozšířil podnikání o obchodní činnost. Zakoupit pozemek pro stavbu rodinného domu se rozhodli žalovaní, financována byla z prode