4 C 204/2021-16 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 8.4.2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.500 - Kč. Dohodnutý poplatek za poskytnutí úvěru včetně úroku z úvěru činil 2.725,29 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 3 měsíčních splátkách po 2.408,43 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel. Žalobce, na nějž byl nárok původního věřitele postoupen, požaduje po žalovaném vrácení jistiny a poplatku, úrok z prodlení a smluvní pokutu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8.4.2019 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, podle ní právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 4.500 - Kč, celková dlužná částka včetně poplatku 7.225,29 Kč, žalovaný se ji zavázal splatit ve 3 měsíčních splátkách po 2.408,43 Kč. 4. Po právní stránce soud zjištěné skutečnosti vyhodnotil následovně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. V daném případě představuje jistina úvěru částku 4.500 - Kč, úrok potom částku 2.725,29 Kč. Zde soud vychází z toho, že celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele představují úrok, tedy cenu úvěru, přičemž je vcelku nerozhodné, jak se jednotlivé položky tvořící tyto celkové náklady nazývají. Jde svým způsobem o snahu zastřít, že je sjednáván velmi vysoký úrok. V daném případě úrok představuje přes 60 % z jistiny, navíc má být splacen ve třech měsíčních splátkách. Věřitel tak půjčil žalovanému 4.500 - Kč s tím, že za tři měsíce obdrží částku 7.225,29 Kč. Takový úrok soud považuje za nemravný, lichevní, v rozporu s dobrými mravy, a proto celou smlouvu o úvěru považuje podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku za absolutně neplatnou. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce má nárok pouze na vypořádání podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 2993 občanského zákoníku – plnění na neplatný závazek). Žalobce poskytl žalovanému 4.500 - Kč, žalovaný neuhradil žádnou částku, zbývá mu tedy doplatit částku 4.500 - Kč. Z této dlužné částky je pak žalovaný povinen hradit též zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nař. vl. č. 351/2013 Sb.). V této části bylo žalobě vyhověno. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Pokud jde o uplatněný nárok na smluvní pokutu, pak je nutno konstatovat, že při absolutní neplatnosti smlouvy nepřipadá jakákoli smluvní pokuta v úvahu, neboť nebyla vůbec sjednána. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, žalovaný měl větší úspěch ve věci, náklady řízení mu však nevznikly. 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.