4 C 230/2020-29 — Okresní soud v Chrudimi

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal snížení výživného, jež bylo naposledy stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 18.10.2017, č.j. 13 – 0 Nc 11172/2017 částkou [číslo] - Kč měsíčně s účinností od [datum]. Žalobce zdůvodnil svůj požadavek tím, že na jeho straně došlo ke změně poměrů. Jednak došlo ke skončení pracovního poměru u předchozího zaměstnavatele, od [datum] tak žalobce pobíral podporu v nezaměstnanosti v částce [číslo] - Kč a po narození syna [jméno] je žalobce na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek [číslo] - Kč měsíčně (u svého zaměstnavatele předtím žalobce dosahoval výdělku [číslo] - Kč měsíčně). Dále žalobci přibyla další vyživovací povinnost k synovi Tomášovi. Vedle toho má nadále vyživovací povinnost k dceři [jméno], [datum narození]. Žalobce je ženatý, jeho manželka je invalidní, pobírá invalidní důchod ve výši [číslo] - Kč. Žalobce s rodinou bydlí v nájmu, nájemné a služby představují měsíčně [číslo] - Kč. Po narození syna [jméno] žalobce o snížení výživného nežádal, chtěl výdaje zvládnout do doby ukončení studia dcery. Ta však ve studiu pokračuje a pro žalobce je finanční situace kritická. Požaduje snížení výživného na částku [číslo] - Kč s účinností od [datum]. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, chtěla, aby výživné zůstalo ve stávající výši. Uvedla, že v současné době studuje v [obec] obor umělecký kovář a pasíř, škola je na tři roky a pak by měla obdržet výuční list. V předchozím školním roce ukončila tříletý obor truhlář a získala výuční list. Kromě běžných výdajů má žalobkyně především výdaje spojené s docházkou do školy – za dojíždění platí 55 - Kč denně, dojíždí každý den, dále na začátku školního roku platila učebnice a nářadí cca [číslo] - Kč, dvakrát do roka si kupuje brýle, za ně platila [číslo] - Kč. Žalovaná potvrdila, že žalobce stanovené výživné dosud řádně platí.. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 18.10.2017, č.j. 13 0 Nc 11172/2017-23 soud zjistil, že výživné na žalovanou bylo naposledy stanoveno na základě dohody rodičů částkou [číslo] - Kč měsíčně s účinností od [datum]. V době tohoto rozhodnutí byl žalobce zaměstnán u [právnická osoba] [příjmení] [jméno] s příjmem 18 až 19 tis Kč měsíčně, žil ve společné domácnosti s přítelkyní, která pobírala invalidní důchod [číslo] - Kč měsíčně. Žalobce měl dvě vyživovací povinnosti – k žalované a k [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození]. [jméno] byla svěřena do střídavé péče rodičů, otci bylo stanoveno výživné ve výši [číslo] - Kč měsíčně, matce výživné 500 - Kč měsíčně. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1.4.2019, č.j. P 39/2018-158 bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované] byla s účinností od [datum] svěřena do péče matky a žalobci byla stanoveno výživné ve výši [číslo] - Kč měsíčně. 5. Žalobci se dne [datum] narodil syn [jméno] (rodný list). 6. Žalobce je od [datum] ženatý s [jméno] [celé jméno žalované] (dříve [příjmení], jde o jeho přítelkyni z doby posledního rozhodnutí ve věci výživného žalované). 7. Žalobce pobírá rodičovský příspěvek ve výši [číslo] - Kč od dubna 2020 (oznámení Úřadu práce ČR – Krajská pobočka ve [obec], přehled vyplacených dávek SSP). 8. Manželka žalobce je invalidní, pobírá invalidní důchod třetího stupně ve výši [číslo] - Kč měsíčně (zpráva ČSSZ). 9. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 občanského zákoníku platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 10. V daném případě trvá vyživovací povinnost žalobce k žalované, neboť žalovaná se není schopna živit sama, připravuje se na budoucí povolání. Soud akceptuje tu skutečnost, že žalovaná studuje již druhý obor, první absolvovala v předchozím školním roce, nicméně délka obou oborů dosahuje šesti let, tedy nepřekračuje nijak významně délku středoškolského studia a lze vycházet z toho, že absolvováním dvou oborů spojených se získáním výučního listu si žalovaná zlepšuje vyhlídky na pracovním trhu. Soud proto nehodnotí počínání žalované jako nějaké účelové jednání ve snaze uměle si prodlužovat dobu studia. Žalobce tedy má nadále povinnost poskytovat žalované výživné. Ostatně sám žalobce navrhuje pouze snížit výživné, je si tedy své povinnosti vědom. 11. Pokud jde o výši výživného, což je vlastní předmět sporu, pak soud je toho názoru, že ke změně poměrů oproti stavu, který tu byl v době posledního rozhodování o výživném, došlo, a tudíž je na místě výživné snížit. Tato změna je dána jednak tím, že žalobci přibyla další vyživovací povinnost k nezl. synovi [jméno], [datum narození], jednak tím, že žalovaný má výrazně nižší příjem (předchozí příjem ze zaměstnání cca 18 tis Kč, současný příjem z rodičovského příspěvku [číslo] - Kč). Žalovaný tak má tři vyživovací povinnosti - k žalované [číslo] - Kč měsíčně, k dceři [jméno] [číslo] - Kč měsíčně a k synovi [jméno], s nímž je na rodičovské dovolené, příjem žalobce činí 10 tis Kč, jeho manželka je v invalidním důchodu s příjmem [číslo] - Kč. Je zřejmé, že za těchto okolností není v možnostech a schopnostech žalobce platit nadále na výživu žalované částku [číslo] - Kč měsíčně. Právě tyto možnosti a schopnosti žalobce jsou limitem výše výživného, jinak soud nepochybuje o tom, že stávající výživné [číslo] - Kč pro žalovanou je odůvodněné a spíš s ohledem na její potřeby nedostačující. Nicméně žalobce není schopen platit ani toto výživné, proto soud jeho návrhu na snížení výživného částečně vyhověl a přistoupil ke snížení výživného na částku [číslo] - Kč. Činí tak i s vědomím toho, že žalobce podal návrh na snížení výživného na svoji nezletilou dceru [jméno] (s ohledem na nezletilost jmenované je pro toto řízení příslušný opatrovnický soud, věc tak musí být řešena v samostatném řízení a není možné obě řízení spojit). Jestliže souhrnná výše vyživovací povinnosti (tedy na všechny vyživované osoby) nemá dle judikatury přesáhnout jednu třetinu příjmů povinné osoby, pak lze výživné [číslo] - Kč na žalovanou považovat za maximální možné. V dané souvislosti je třeba mít na paměti to, že manželka žalobce nemá k žalované a k nezl. [jméno] vyživovací povinnost, její příjem sice lze považovat za příjem domácnosti žalobce a jeho rodiny, nicméně nelze při určení výše výživného na žalovanou tento její příjem sčítat s příjmem žalobce, maximálně je možné přihlédnout k tomu, že z příjmu manželky žalobce jsou částečně hrazeny společné výdaje. 12. Soud tedy žalobě co do snížení výživného na částku [číslo] - Kč vyhověl, ve zbytku žalobu zamítl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěch žalobce i žalované byl stejný, navíc žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly (řízení je osvobozeno od soudních poplatků).