8 C 164/2021-41 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 7.000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 21. 6. 2018 do zaplacení s tím, že žalovaný dne 20. 4. 2018 uzavřel se společnostní [právnická osoba], [IČO] smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku, kterou ale nazvali smlouvou o spotřebitelském úvěru, na základě které uvedená společnost žalovanému poskytla zápůjčku 7.000 Kč dne 20. 4. 2018 s tím, že žalovaný měl zápůjčku vrátit do 20. 6. 2018 bez dalšího. Žalovaný ale dluh nevyrovnal a původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy ze dne 20. 4. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], poskytl žalovanému zápůjčku 7.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 20. 6. 2018, aniž by byl sjednán poplatek za zápůjčku. 4. Z výpisu z účtu původního věřitele soud zjistil, že 20. 4. 2018 původní věřitel na účet číslo [bankovní účet] poukázal částku 7.000 Kč. 5. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že pro žalovaného vedla běžný účet číslo [bankovní účet]. 6. Z oznámení společnosti [právnická osoba], [IČO], ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že tato společnost žalovanému oznámila, že pohledávku za ním postoupila žalobci a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu najednou. 7. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). 8. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému zapůjčila částku 7.000 Kč, tato částka byla uvedenou společností dne 20. 4. 2018 poukázána na účet žalovaného, který podle smlouvy byl zavázán zapůjčenou částku 7.000 Kč vrátit do 20. 6. 2018. Přes upomínky svůj dluh ale nesplnil, původní věřitel smlouvou po postoupení pohledávek postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, který požadoval pouze úhradu jistiny a úroků z prodlení ve výši 8,5% od 21. 6. 2018. Ze spisu soud zjistil, že první výzva k úhradě dluhu byla odeslána 2. 2. 2021, podle § 573 občanského zákoníku došlo k zákonné fikci, že třetí den po odeslání byla zásilka doručena žalovanému, tedy 5. 2. 2021, žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu, tedy 6. 2. 2021 a neučinil-li tak, dostal se od 7. 2. 2021 do prodlení. K tomuto datu potom zákonné úroky z prodlení činily 8,25% ročně. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně celé požadované jistiny a zákonných úroků z prodlení za dobu od 7. 2. 2021 do zaplacení. Požadované úroky vyšší a za dobu delší než přiznanou potom zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., poněvadž neúspěch žalobce ve věci je neúspěchem v poměrně nepatrné výši, proto mu přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení, a to za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 % DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.