8 C 192/2021-23 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 3.022 Kč jízdného a přirážky k jízdnému s úroky z prodlení s tím, že žalovaná byla dne 29. 1. 2020 a 13. 3. 2020 kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se nemohla prokázat platnými jízdními doklady, proto jí bylo uloženo uhradit jízdné v prvním případě 14 Kč, ve druhém případě 8 - Kč a v obou případech přirážku k němu 1.500 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 29. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla na autobusové lince [číslo] provozované žalobcem dne 29. 1. 2020 ve 13:08 hodin kontrolována přepravním kontrolorem žalobce, kterému se nemohla prokázat platným jízdním dokladem, který zjistil z občanského průkazu žalované [číslo] její osobní údaje, že žalovaná zápis o kontrole podepsala a převzala jej spolu s informacemi o způsobu úhrady jízdného a přirážky k němu s tím, že jí přímo bylo uloženo tyto platby zaplatit, což ale při kontrole neučinila. 4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla na autobusové lince [číslo] provozované žalobcem dne 13. 3. 2020 ve 13:14 hodin kontrolována přepravním kontrolorem žalobce, kterému se nemohla prokázat platným jízdním dokladem, který zjistil z občanského průkazu žalované [číslo] její osobní údaje, že žalovaná zápis o kontrole podepsala a převzala jej spolu s informacemi o způsobu úhrady jízdného a přirážky k němu s tím, že jí přímo bylo uloženo tyto platby zaplatit, což ale při kontrole neučinila. 5. Za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou cestující platí jízdné dle tarifu (§ 7, vyhl.č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, kterou se provádí zákon o drahách č. 266/94 Sb. ve znění změn a doplňků a zák. č. 111/94 Sb. o silniční dopravě ve znění změn a doplňků). 6. Cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1.500 Kč, pokud přirážka pro včasnost není snížena (smluvní přepravní podmínky žalobce). 7. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a to z listinných důkazů – zápisů o provedených přepravních kontrolách, že žalovaná se nemohla při kontrolách přepravním kontrolorem prokázat platným jízdním dokladem, proto jí bylo uloženo zaplatit jízdné i přirážku k němu ve stanovené výši. Soud vzal tak žalovaný nárok za spolehlivě prokázaný v celém rozsahu. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaná úhradu dluhu ani netvrdila ani neprokázala. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byla žalovaná skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 8. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a 2x paušální náhradu po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř.