11 C 171/2022-47 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29.4.2022 se žalobce domáhal žalované zaplacení 5 070 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 5 070 Kč za dobu od 14.2.2007 do 18.12. 2020 ve výši 5.856,39 Kč, a dále se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky 5 070 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 30.6.2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého nevrácením nesplacené úvěrové jistiny z úvěru, kdy žalobce, na nějž věřitel pohledávku postoupil, marně vyzval žalovaného k jejímu vrácení. 2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 24.5.2022 včasný odpor (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 30), kde namítla„ nepravost úroků ‚lichvářství’”. 3. Žalobce se k odporu vyjádřil dne 3.10.2022 s tím (č.l. 32), že žádá vydání rozdílu mezi částkou vyplacenou původním věřitelem a mezi částkou žalovanou celkově zaplacenou. Dále uvedl, že zákonný úrok je požadován na základě § 517 odst. 2 občanského zákoníku 1964. Žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], kde je vyslovena právní věta„ Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené předpisy práva občanského. Tímto občanskoprávním předpisem, který výši určuje, je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.“ Žalobce uvedl, že by souhlasil s placením dluhu v měsíčních splátkách po 500 - Kč, pod ztrátou výhody splátek. 4. Žalované bylo toto vyjádření doručeno dne 5.10.2022 (č.l.34 druhá strana, dále„ p.v.“), ale nijak na ně nereagovala a nedostavila se ani k jednání soudu nařízenému na 3.11.2022, ačkoli předvolání převzala dne 3.10.2022 (č.l. 31). Svou účast na jednání před jeho zahájením neomluvila (viz však níže bod (13)). 5. Žalobce při jednání soudu setrval na své argumentaci a navrhl (č.l.36 p.v.), aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a aby žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. 6. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že věřitel ([právnická osoba]) poskytl žalované dne 8.2.2006 částku 15.000 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 16), z níž žalovaná do 18.12.2020 vrátila 9.930 - Kč (č.l. 3) a dluží tak 5.070 - Kč, které přes výzvu nevrátila. Věřitel postoupil pohledávku žalobci, což žalované oznámil (č.l. 18 a č.l. 20-26). Před podáním žaloby žalobce doručoval žalované předžalobní výzvu k zaplacení (č.l. 26 a na č.l. 28 založená kopie podacího lístku zásilky RR2578968139F ze dne 12.11.2021, doručované žalované na adresu „ [adresa žalované]“). 7. Žalovaná těmto tvrzením a důkazním prostředkům před vydáním rozsudku neoponovala. Právní posouzení 8. Žalovaná obdržela z půjčky peněžní prostředky, z nichž část nevrátila. Věřitel dle provedených důkazů poskytl žalované jistinu 15.000 - Kč, kterou žalovaná vrátila jen z části (9.930 - Kč) a zbytek, tj. částku 5.070 - Kč dluží (viz bod (6)). Jde o plnění bez právního důvodu. Vztah mezi účastníky tak bylo třeba vypořádat podle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení. Žalobce má tedy, podle § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění platném v době poskytnutí peněžních prostředků, právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5.070 - Kč, včetně úroku z prodlení daného § 517 odst. 2 občanského zákoníku 1964 a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., neboť věřitel na žalobce pohledávku postoupil podle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 9. Žalovaná namítala předtím, než soud rozhodl, že jde o úroky lichevní a že jsou nesprávné, avšak žalobce požadoval v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., úrok z prodlení z částky 5.070 - Kč za dobu následující poté, co marně uplynula lhůta k vrácení peněz, tedy od 14.2.2007 do zaplacení ve výši„ repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka“ (§ 1 nařízení vlády ČR č. 142/1994 Sb.). V době od 14.2.2007 do 18.12. 2020 (více než 13 let) tento úrok dosáhl výše 5.856,39 Kč a běží dále do zaplacení. Jde o dlouhou dobu a tedy i celkový úrok je poměrně vysoký. Námitka promlčení vznesena nebyla a soud se věcí z tohoto hlediska zabývat nemohl. 10. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl (výrok I.). 11. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ a. t.“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon celkem ve výši 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč. Dále má žalobce nárok na odměnu za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 7 bod 4 a.t. (účtované vyjádření ze dne 30. 9. 2022, č.l. 32 a účast na jednání soudu dne 3. 11. 2022), tj. 2 krát 1.500 - Kč a paušální náhrada dle § 13 odst. 1 a 3 a.t. ve výši 2 krát 300 - Kč, to je celkem 4.500 - Kč. K čemuž je třeba podle § 14 a.t. připočítat náhradu za 2 promeškané půlhodiny po 100 - Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět (24 km), tj. 200 - Kč a dále cestovné vozem se potřebou 6,37 litrů benzínu na 100 km, což podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl č. 116/2022 Sb. činí celkem 181 Kč (6,37 l /100 km krát 44,50 Kč/litr a k tomu 4,70 Kč km a to celé krát 24 km). Náhrada tak celkem činí 4.881 - Kč. K tomu je třeba připočítat podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. 21% DPH ve výši 1.025 - Kč a zaplacený soudní poplatek 400 - Kč, což činí celkem 6.306 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). 12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. Nutno dodat, že odůvodňovaný rozsudek byl vyhlášen na konci jednání dne 3.11.2022. Následujícího dne, tedy 4.11.2022, byla soudu doručena doporučená zásilka, kterou žalovaná podala k poštovní přepravě dne 1.11.2022 (č.l. 46). Zde žalovaná uvádí:„ Omlouvám se z nepřítomnosti v jednání ze zdravotních důvodů. Můj zdravotní stav po mozkové mrtvici mi to nedovoluje! Pouze chci zdůraznit, že si nejsem vědoma toho, že bych cokoli dlužila! Vím pouze to, že měla společnost nehorázný nepořádek v evidenci. Splátky jsem odevzdávala řádně, naopak jsem docházela do bytu nebo do zaměstnání k lidem, kteří peníze vybírali, jak odevzdávali to nevím.“. Toto podání bylo soudu doručeno po vyhlášení rozsudku, který nabude právní moci doručením, neboť byl vydán ve věci, v níž není odvolání přípustné. Soud sám nemůže řádně vyhlášený rozsudek revidovat či měnit. Žalovaná se z jednání řádně a včas neomluvila a soud sám neměl subjektivně vědomí o tom, že žalovaná může mít překážku účasti u jednání, k němuž byla řádně předvolána s měsíčním předstihem. Soud se žalované s ohledem na obsah jejího odporu předtím ve dnech 6.6.2022 a 4.7.2022 (č.l. 30 druhá strana, dále„ p.v.“) tázal, zda žádá, aby jí byl ustanoven bezplatný zástupce. Žalovaná nereagovala, ačkoli dne 11.7.2022 přípis soud osobně převzala a předešlý jí byl doručen vhozem do poštovní schránky. Soud proto nařídil ve věci jednání s tím, že potřebné úkony provede přímo u jednání. Než jednání zahájil, soud žalovanou jmenovitě vyvolal, zjišťoval, zda není v budově soudu přítomna a zda nebyla soudu doručována omluva z jednání. To zopakoval i v průběhu jednání. Vydaný rozsudek poté co nabude právní moci lze ve zcela mimořádných případech zvrátit jen v řízení o mimořádném opravném prostředku, byly-li by shledány zákonné důvody (např. jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem § 229 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Úspěšnost takového procesního prostředku (k jehož podání je vhodné právní zastoupení) nelze předjímat. Skutečností je, že soud po vydání nyní odůvodňovaného rozsudku a po seznámení se s podáním žalované v databázi následně zjistil, že žalované byl ve věci žalované týmž žalobcem zdejším soudem ve věci sp. zn. [spisová značka] patrně z důvodů namítané zdravotní překážky a povahy žalovaného nároku bezplatně ustanoven zástupce z řad advokátů.