3 C 24/2022-33 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 18.11.2020 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 11 980 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 834,05 Kč, kapitalizovaného úroku 5 446,74 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 9 226,06 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 9 226,06 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 13.5.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 10 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 17 400 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, poslední splátku zaplatil dne 25.4.2017, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatil žalovaný 5 420 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce. Dále domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 5 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 904,79 Kč, kapitalizovaného úroku 2 685,22 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 4 158,54 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 4 158,54 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 19.12.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 8 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 13 920 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatil žalovaný 8 520 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 15.3.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 10 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce 17 400 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 300 Kč. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 19.12.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 8 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce 17 400 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 240 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na nynějšího žalobce, žalovaný byl informován přípisem. 6. Soud považuje uzavřené smlouvy o půjčce za právní úkon lichevní povahy. U půjčky poskytnuté ve výši 10 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 7 400 Kč více než zapůjčených 10 000 Kč, což představuje roční úrok 66,5 %. Stejně tak u půjčky ve výši 8 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 5 920 Kč více než zapůjčených 8 000 Kč, což představuje roční úrok 66,5 % Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovaným z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. 7. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaný dne 13.5.2016 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 10 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 5 420 Kč. Dne 19.2.2016 žalovaný převzal 8 000 Kč, na úhradu tohoto dluhu zaplatil 8 520 Kč. Žalovaný má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzal, sníženou o částku, kterou již zaplatil, jestliže převzal celkem 18 000 Kč a zaplatil 13 940 Kč, rozdíl, tedy bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce činí 4 060 Kč. Do této výše včetně zákonného úroku z prodlení bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta. 8. S ohledem na částečnou úspěšnost ve sporu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.