3 C 87/2022-22 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 1.12.2021 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 12 612,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 379,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 190,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 591,04 Kč od 13.5.2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 591,04 Kč od 13.5.2021 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 26.7.2018 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 20 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 37 333 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 24 050 Kč Smlouvou ze dne 18.12.2020 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26.7.2018 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovanou pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 20 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 37 333 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 60 hotovostních týdenních splátkách po 623 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.12.2020 mezi [právnická osoba] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem. 5. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkon lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 20 000 Kč mělo být za 60 týdnů zaplaceno o 17 333 Kč více než zapůjčených 20 000 Kč, což představuje roční úrok 75,3 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr. Smlouva je neplatná i ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovanou z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. 6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 26.7.2018 převzala od žalobce (jeho právního předchůdce) 20 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 24 050 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala, sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala celkem 20 000 Kč a zaplatila celkem 24 050 Kč, pak na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobce. Žaloba byla proto zamítnuta. 7. Žalovaná byla ve věci úspěšná, náhradu nákladů řízení ale nepožadovala, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.