4 C 172/2022-59 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 20.3.2017 smlouvu o úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobce [webová adresa]. Dne 20.3..2017 poskytl žalobce žalovanému na jeho účet částku 6.000 - Kč, žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 17.4.2017, následně byl termín splatnosti prodloužen do 5.6.2017, poplatek za poskytnutí úvěru činil 2.211 - Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek nezaplatil. Na základě čl. IX.1.a smlouvy o úvěru požaduje žalobce po žalovaném též smluvní pokutu – její výše činí 0,1 % denně z částky 6.000 - Kč od 6.6.2017 do 18.10.2018 v celkové výši 3.000 - Kč. 2. K žalobě se žalovaný nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Z obsahu spisu byly zjištěny následující skutečnosti. 3. Žalobce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet částku 6.000 - Kč, a to dne 20.3.2017 (bankovní výpis). 4. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (výzva ze dne 6.10.2021). 5. Po vyhodnocení zjištěných skutečností dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobce poskytl žalovanému částku 6.000 - Kč, žalovaný tuto částku žalobci přes výzvu nevrátil. Soud nárok žalobce hodnotí jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu. Uzavřenou smlouvu soud považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy – sjednaný úrok (žalobce jej označuje jako poplatek, svojí podstatou ale jde o úrok) činí cca 175 % ročně. Takový úrok lze považovat za úrok lichevní. Nehledě na to, že vůbec není zřejmé, jakým způsobem žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného. Už samotný formát smlouvy – žalovaný si vypůjčí 6.000 - Kč, aby za měsíc byl povinen vrátit téměř 8.211 - Kč vzbuzuje velké pochybnosti. Takovýto způsob půjčování peněz považuje soud za nemravný a nehodlá mu proto poskytovat soudní ochranu. Žalobce tak má nárok pouze na vrácení částky, kterou prokazatelně poskytl žalovanému, na zaplacení ostatních částek nárok nemá. Žalobě tak bylo vyhověno co do částky 6.000 - Kč se zákonným úrokem z prodlení, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěch účastníků byl přibližně stejný, žádný z nich proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.