4 C 337/2021-63 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení neexistence zástavního práva k nemovitostem označeným ve výroku rozsudku. Jednalo se o zástavní právo zřízené k zajištění pohledávky ze smlouvy ze dne 23.1.1997 ve výši 600.118 - Kč, zástavní právo je v katastru nemovitostí zapsáno pod položkou [anonymizováno] [bankovní účet] [číslo]. Dále žalobce uvedl, že vlastníkem předmětných nemovitostí se stal na základě kupní smlouvy ze dne 23.1.1997. Oprávněnými osobami ze zástavního práva jsou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] jako dědic po [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalovaný jako dědic [jméno] [celé jméno žalovaného]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] doručily žalobci prohlášení o zaplacení kupní ceny – pohledávky se žádostí o výmaz zástavního práva. Zástavní právo zaniklo, neboť zajišťovaná pohledávka byla uhrazena 15.8.2001. Žalobci se však nepodařilo zkontaktovat žalovaného, je mu známo, že se zdržuje v USA. 2. Soudu se podařilo prostřednictvím e-mailu kontaktovat žalovaného, situace mu byla vysvětlena, žalovaný vyjádřil souhlas s tím, aby zástavní právo bylo vymazáno. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud vycházel jednak ze stanoviska žalovaného, jednak z listin založených ve spise. Z nich je zřejmé, že zajištěná pohledávka vznikla z titulu kupní smlouvy ze dne 23.1.1997, touto smlouvou byly předmětné nemovitosti (nemovitosti zatížené zástavním právem) prodány žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci ([anonymizována dvě slova] [obec]). Pohledávka prodávajících na zaplacení kupní ceny ve výši 600.118 - Kč byla zajištěna zástavním právem. Kupní cena byla postupně uhrazena, což je patrné z výpisů z účtu. Ve vztahu k právnímu předchůdci žalovaného, panu [jméno] [celé jméno žalovaného], se jednalo o platbu ze dne 21.4.1998 ve výši 75.000 - Kč, ze dne 10.6.1998 ve výši 25.029,50 Kč, ze dne 22.12.2000 ve výši 20.000 - Kč a ze dne 10.8.2001 ve výši 30.000 - Kč. Tím došlo k úhradě čtvrtiny celé kupní ceny, tedy té části kupní ceny, která připadala na právního předchůdce žalovaného (každý z prodávajících jako spoluvlastník o velikosti podílu ¼ měl nárok na čtvrtinu kupní ceny). 4. Z dědického usnesení, tj. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 32 D 153/2012-78 vyplývá, že jediným dědicem [jméno] [celé jméno žalovaného] se stal žalovaný. 5. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jako nástupkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) prohlásily, že předmětné zástavní právo zaplacením zajištěné pohledávky zaniklo. 6. Za daného stavu je tedy zřejmé, že v katastru nemovitostí je nadále zapsáno zástavní právo, přestože zajištěná pohledávka – pohledávka na zaplacení kupní ceny za prodej nemovitostí – zanikla splněním. Zástavní právo jako akcesorické právo zánikem zajišťované pohledávky zaniká. Nicméně v katastru nemovitostí je nadále toto právo zapsáno. Stav v katastru nemovitostí tak neodpovídá stavu skutečnému. V této situaci je žalobce oprávněn určovací žalobou se domoci soudního výroku o neexistenci zástavního práva. Jeho naléhavý právní zájem podle § 80 o.s.ř. je dán – jde o zajištění souladu zápisu v katastru se skutečností. Žalobě proto bylo vyhověno. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o.s.ř., žalobce byl úspěšný, nicméně žalovaný se žalobě nijak nebránil, neměl by proto nést náklady řízení. Ty jsou ostatně představovány pouze zaplaceným soudním poplatkem, který si žalobce ponese ze svého.