4 C 44/2022-13 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že společnost [právnická osoba] (původní věřitel žalovaného) postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Společnost [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 13.1.2021 smlouvu o úvěru, na jejím základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 13.726,70 Kč se splatností do 13.5.2021 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele, kde se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů včetně zadání telefonního čísla e-mailové adresy. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného. Tuto částku žalovaný do dne splatnosti nevrátil, ocitl se tedy v prodlení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, následně byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z listin v něm založených, které soudu předkládal žalobce. Z listiny označené jako platební informace sám původní věřitel uvádí, že žalovaný vybral dne 13.1.2021 částku 10.000 - Kč, částka 250 - Kč má představovat náhradu účelně vynaložených výdajů a částka 3.476,70 Kč má představovat úroky za období čerpání. 4. Soud má za to, že žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalovanému poskytl částku 10.000 - Kč (nikoli 13.726,70 Kč, to je částka po započtení úroku a jakýchsi nákladů). Uzavření smlouvy o úvěru prokázáno nebylo, nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného, stejně tak výše úroků je s ohledem na výši úvěru a dobu jeho splatnosti nemravná. Nárok žalobce soud kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Soud proto žalobě co do částky 10.000 - Kč vyhověl (nárok na vydání bezdůvodného obohacení), ve zbytku ji zamítl. Žalobce má vedle nároku na vrácení poskytnuté částky též nárok na úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nař. vl. 351/2013 Sb.). 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl větší úspěch ve věci, byl úspěšný v rozsahu 73 % předmětu řízení, má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající procentuálnímu rozdílu jeho úspěchu a neúspěchu, tj. z 46 % Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek 800 - Kč, odměna advokáta za právní služby -při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) – 3 x 300 - Kč, na režijní paušál ve výši 3 x 100 - Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 252 - Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2.252 - Kč. Žalobce má právo na náhradu nákladů řízení z 46 %, náklady řízení tak činí 1.036 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.