4 C 99/2022-17 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný dne 7.2.2020 a dne 30.11.2020 nastoupil přepravu na lince právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce jízdné ve výši 2 x 16 - Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1.500 - Kč. Žalovaný příslušnou částku neuhradil a to ani přes výzvu před podáním žaloby. Pohledávka žalobce byla postoupena na žalobce – smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10.5.2021. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalovaný cestoval dne 7.2.2020 v 11.35 hod linkou č. 33, na výzvu se neprokázal platným dokladem (záznam o kontrole). Dále žalovaný cestoval dne 30.11.2020 v 11.46 hod [anonymizováno] [číslo] na výzvu se neprokázal platným dokladem (záznam o kontrole). 5. Uvedené skutkové zjištění soud vyhodnotil po právní stránce následovně. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému jakožto cestujícímu právo, aby ho žalobce jakožto dopravce přepravil do místa určení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené [anonymizována dvě slova]. Na vyzvání přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Porušil tak povinnost stanovenou v ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení přirážky k jízdnému podle přepravních podmínek. Žalovaný tuto částku nezaplatil, resp. zaplatil po podání žaloby. Žaloba proto byla podána důvodně včetně nároku na příslušenství – úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nař. vl. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 - Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu 3 x 200 - Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1), na režijní paušál ve výši 3 x 100 - Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), navýšení o 21 % DPH v částce 189 - Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 1.489 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.