8 C 250/2022-29 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že právní předchůdce žalobce je provozovatelem městské hromadné dopravy v [obec], žalovaný byl dne 10. 9. 2013 kontrolován přepravním kontrolorem, nemohl se prokázat platným jízdním dokladem, čímž porušil ust. § 18a odst. 3 zák. č. 111/94Sb., žalobce je oprávněn požadovat též přirážku 1.500 Kč vedle jízdného za každý z uvedených případů. Jízdné činilo 16 Kč a přirážka 1.500 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv se s provozovatelem MHD na úhradě dohodl. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Z dohody s cestujícím [číslo] soud zjistil, že 10. 9. 2013 v 7:54 hodin bylo zjištěno přepravním kontrolorem Dopravního podniku [obec] na lince [anonymizováno], že žalovaný se nemůže prokázat platným jízdním dokladem. Jízdné činilo 16 Kč, proto mu byla uložena přirážka 1.500 Kč a celkovou částku 1.516 Kč se žalovaný zavázal uhradit do 15 kalendářních dnů. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 soud zjistil, že [ulice] podnik [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. 5. Za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou cestující platí jízdné dle tarifu (§ 7, vyhl.č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, kterou se provádí zákon o drahách č. 266/94 Sb. ve znění změn a doplňků a zák.č. 111/94 Sb. o silniční dopravě ve znění změn a doplňků). 6. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a to z listinného důkazu – dohody s cestujícím soud zjistil, že žalovaný se nemohl při kontrole přepravním kontrolorem prokázat platným jízdním dokladem, proto mu bylo uloženo zaplatit jízdné i přirážku k němu ve stanovené výši. Dále bylo prokázáno, že dopravní podnik pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. Soud vzal tak žalovaný nárok za spolehlivě prokázaný v celém rozsahu a bylo na žalovaném, aby prokázal, že své dluhy uhradil. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaný úhradu dluhu ani netvrdil ani neprokázal. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byl žalovaný skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 7. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč a 3 x režijní paušál 100 Kč. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupkyně žalobce.