8 C 302/2022-21 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení shora uvedené částky se zákonnými úroky z prodlení s tím, že žalovaná je od září 2001 přihlášena jako poplatník televizního poplatku. Podle § 252/1994Sb. a následně podle zák. č. 348/2005Sb. jí vznikla povinnost televizní poplatek platit, tuto povinnost ale neplnila v měsících leden, duben, červenec a říjen 2021 a v lednu 2022. V tomto období činil měsíční televizní poplatek 1.215 Kč s výjimkou ledna 2021, kdy měla uhradit 1.214,94 Kč, takže na něm žalovaná dluží celkem 6.074,94 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná se jako poplatník televizních poplatků přihlásila v září 2001. 4. Z přehledu plateb televizních poplatků žalované soud zjistil, že žalovaná v měsících leden, duben, červenec a říjen 2021 a v lednu 2022 nehradil televizní poplatky, takto jí vznikl dluh 6.074,94 Kč a náklady na upomínání činily 63 Kč a žalovaná měla od 13. 6. 2007 přihlášeny tři přijímače. 5. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně, nejpozději do 15 dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí (§ 7 odst. 3 zákona číslo 348/2005). 6. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku, televizní poplatek ale ve shora uvedeném období nehradila, proto soud shledal žalobu v rozsahu požadované jistiny za důvodnou, a to včetně požadovaných úroků z prodlení. Vycházel z toho, že žalovaná jako podnikatelka platí tyto poplatky čtvrtletně, a to za tři přihlášené přijímače. Takto shledal žalovaný nárok za spolehlivě prokázaný a bylo na žalované, aby prokázala, že tento nárok uspokojil. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaná úhradu dluhu ani netvrdila ani neprokázala. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byla žalovaná skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 7. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle § 14b) advokátního tarifu za 2 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč, 2 x režijní paušál 100 Kč a 21 % DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.