11 C 349/2022-44 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem z 22.8.2022 žalobce domáhal žalovaném zaplacení: a) 26 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 936,46 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, jakož i b) 17 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 062,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 17 438 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého nevrácením nesplacené úvěrové jistiny ze dvou úvěrů, kdy žalobce, na nějž věřitel [právnická osoba]) pohledávku postoupil, marně vyzval žalovaného k jejímu vrácení. 2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání (§ 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) 3. Ze smluv o úvěru soud zjistil, že žalovanému: a) dne 20.12.2019 poskytl věřitel 30.000 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 24), z níž do 7.1.2022 vrátil 4.000 - Kč (č.l. 3) a zbylých 26.000 - Kč dluží; b) dne 4.10.2019 částku 32.000 - Kč (č.l. 20), z níž žalovaný do 7.1.2022 vrátil 14.562 - Kč (č.l. 4) a dluží tak 17.438 - Kč. Žalovaný přes výzvu dluh nezaplatil. Věřitel postoupil pohledávku žalobci, což oznámil žalovanému. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval. Právní posouzení 4. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat na základě zásad vypořádání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Věřitel prokazatelně poskytl žalovanému výše uvedenou jistinu, kterou žalovaný vrátil jen z části a zbytek dluží (viz bod (3)). Jde o plnění bez právního důvodu. Žalovaný je povinen tuto částku žalobci vrátit, neboť věřitel na něj pohledávku postoupil podle § 1879 občanského zákoníku. Současně má žalobce též nárok na úroky z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nař. vl. 351/2013 Sb., za dobu ode dne následujícího po uplynutí přiměřené lhůty k vrácení poskytnutých prostředků, do zaplacení, kdy část úroků z prodlení za dobu do postoupení pohledávky žalobce vyčíslil pevnou částkou (kapitalizoval je). 5. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl (výrok I.). 6. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 1.738 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři účtované prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 400 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon; celkem jde o náhradu ve výši 3 krát 600 - Kč, tj. 1.800 - Kč. Po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši 378 - Kč, náhrada nákladů spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí celkem 3.916 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). 7. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.