14 C 148/2023-94 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 72 814,57 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným dne 3. 5. 2017 (dále též jen„ úvěrová smlouva“). Uvedla, že dne 3. 5. 2017 uzavřela [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 147 000 Kč. Žalovaný se v úvěrové smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peníze včetně úroku 13,49% ročně a poplatku 3 000 Kč za zprostředkování úvěru, to vše celkem 84 splátkami ve výši 2 788 Kč. Před uzavřením smlouvy poskytovatelka úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zjištěním jeho měsíčních příjmů a výdajů a porovnáním tvrzených výdajů s normativními náklady na bydlení v daném místě a čase a porovnáním celkové zjištěné situace žalovaného s částkou životního minima. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, poskytovatelka úvěru proto prohlásila celý zbývající úvěr za okamžitě splatný ke dni 26. 7. 2021, což žalovanému oznámila dopisem z téhož dne. Celková dlužná částka ke dni zesplatnění úvěru sestává z dlužné jistiny úvěru 78 052,31 Kč a dlužného smluvního úroku 2 762,26 Kč. Žalovaný po zesplatnění uhradil dne 7. 9. 2021 částku 4 000 Kč a dne 27. 9. 2021 částku 4 000 Kč, po těchto úhradách tak činí dlužná jistina 70 052,31 Kč a dlužný smluvní úrok 2 762,26 Kč. Žalovaný dosud tento dluh nezaplatil, přestože k tomu byl vyzván naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným na základě projektu fúze sloučením ze dne 4. 5. 2021, kdy se stala nástupnickou společností [právnická osoba], a to s účinností k 1. 12. 2021, kdy na žalobkyni přešlo jmění [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Smlouvou o úvěru uzavřenou 3. 5. 2017 mezi poskytovatelkou úvěru [právnická osoba] a žalovaným se jmenovaná poskytovatelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr 150 000 Kč s tím, že 3 000 Kč činí poplatek za zprostředkování úvěru a zbývající částka 147 000 Kč bude převedena na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut na dobu do 20. 5. 2024, žalovaný se zavázal tento úvěr splácet celkem 84 měsíčními splátkami ve výši 2 788 Kč, splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 6. 2017. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 13,49% ročně, RPSN činí 15,12%. V článku 5 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení se zaplacením 2 měsíčních splátek po sobě nebo 1 splátky déle než 3 měsíce je poskytovatelka úvěru oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru. Žalovaný danou smlouvu podepsal zadáním sms kódu uvedeného na poslední straně úvěrové smlouvy, který byl zaslán na zadané telefonní číslo žalovaného. 4. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] plyne, že v lednu 2017 byla žalovanému zaměstnavatelem poukázána čistá mzda v celkové výši 21 613 Kč, v únoru 2017 mu byla poukázána mzda v celkové výši 20 769 Kč a v březnu 2017 mu byla poukázána mzda v celkové výši 16 788 Kč. 5. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného plyne, že průměrná čistá mzda žalovaného činila 28 000 Kč (21 000 Kč z hlavního pracovního poměru + 7 000 Kč z vedlejšího pracovního poměru), celkové měsíční výdaje žalovaného byly ve výši 3 450 Kč, žalovaný byl svobodný, bez vyživovacích povinností a bydlel u svých rodičů. 6. Z historie trvání předmětného úvěru plyne, že úvěr 150 000 Kč byl čerpán dne 4. 5. 2017. Žalovaný platil předepsané měsíční splátky úvěru většinou s prodlením, počínaje splátkou splatnou dne 20. 5. 2021 dané splátky nezaplatil vůbec. 7. Dopisem ze dne 26. 7. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu neuhrazení dohodnutých splátek úvěru, kdy žalovaný uhradil pouze 47 splátek a následující splátky již neuhradil, zesplatňuje zbytek závazku a požaduje úhradu celého zbývajícího dluhu ve výši 80 814,57 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby tuto částku zaplatil nejpozději do 10 dnů od obdržení výzvy, v opačném případě bude dluh vymáhán soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána na známou adresu jeho bydliště. 8. Dopisem ze dne 20. 9. 2021 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 92 812,97 Kč, a to do sedmi dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl upozorněn, že v opačném případě bude dluh vymáhán soudně. Výzva byla odeslána na známou adresu bydliště žalovaného. 9. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že smlouvou o úvěru uzavřenou 3. 5. 2017 se poskytovatelka úvěru [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr 150 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut na dobu 84 měsíců, žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 2 788 Kč, splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 6. 2017. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 13,49% ročně, RPSN činí 15,12%. Před poskytnutím úvěru [právnická osoba] řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného činí 28 000 Kč, žalovaný byl svobodný, bez vyživovacích povinností a bydlel u svých rodičů. Úvěr ve výši 147 000 Kč (po odečtení poplatku 3 000 Kč za zpracování úvěru) byl žalovanému zaslán na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne 3. 5. 2017. Žalovaný nejprve úvěr řádně splácel, následně se dostal do prodlení se splácením, od 20. 5. 2021 splátky úvěru neuhradil vůbec. Dopisem ze dne 26. 7. 2021 proto žalobkyně prohlásila celý zbývající dluh ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě nejpozději do 10 dnů od obdržení výzvy. Žalovaný po zesplatnění úvěru na daný dluh uhradil pouze 8 000 Kč, zbývající dluh dosud neuhradil, přestože byl upozorněn, že v opačném případě bude vymáhán soudně. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným ke dni 1. 12. 2021, kdy jako nástupnická společnost společnosti [právnická osoba] převzala její jmění. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud posoudil zjištěné skutečnosti podle výše uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s poskytovatelkou úvěru [právnická osoba] dne 3. 5. 2017 předmětnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dohodnutý úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy a neplatil řádně a včas splátky úvěru, když se dostal do prodlení se splátkami splatnými v květnu, červnu a červenci 2021. Žalobkyně proto využila svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy a dopisem ze dne 26. 7. 2021 prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil, přestože byl upozorněn, že v opačném případě bude dluh vymáhán soudně. Soud proto žalobě vyhověl co do nesplacené jistiny pohledávky 72 814,57 Kč (dlužná jistina úvěru 70 052,31 Kč + dlužný smluvní úrok 2 762,26 Kč), tak jejího příslušenství, podrobně specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 641 Kč, odměně právního zástupce podle § 7 odst. 1 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby, kdy jeden úkon právní služby činí 4 020 Kč, tj. za 4 úkony 16 080 Kč (1. převzetí věci, 2. předžalobní výzva, 3. sepis žaloby, 4. účast na jednání dne 24. 10. 2023), 4 x paušál hotových výloh po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. 1 200 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 130 km na ústní jednání dne 24. 10. 2023 ve výši 2 433,91 Kč, náhrada za promeškaný čas za cestu z [obec] do [obec] a zpět za celkem 10 půlhodin (5 půlhodin jedna jízda) po 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. 1 000 Kč + 21 % DPH ve výši 4 350 Kč, náhrada nákladů žalobkyně tak činí celkem 28 705 Kč.