3 C 105/2023-23 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že žalobce je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě, současně je distributorem zemního plynu. V odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Odběr uskutečňovaný po tomto datu je odběr neoprávněný, škoda pak vzniká distributorovi plynu, tj. žalobci. V daném případě výši škody stanovil žalobce na základě množství neoprávněně odebraného plynu – toto množství bylo stanoveno odečtem rozdílu stavů ke dni 8.4.2021 a 15.9.2022, jde o 1 001 m3. Na základě vyhl. 108/2011 Sb. pak byla stanovena cena takto odebraného množství plynu částkou 96 720,12 Kč. Tato částka byla vyúčtována fakturou, kterou žalovaný fakturu neuhradil. Žalobce vedle vlastní částky požaduje též úroky z prodlení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, žalovanému se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou, soud proto platební rozkaz zrušil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalobce vyfakturoval žalovanému částku 96 720,12 Kč jako neoprávněnou distribuci plynu za období od 8.4.2021 do 15.9.2022, splatnost faktury nastala dne 3.10.2022. 4. V daném případě žalobce odebíral na předmětném odběrném místě zemní plyn i poté, co s ním obchodník s plynem ukončil smluvní vztah. Jde podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, o neoprávněný odběr plynu. Množství odebraného plynu pak bylo stanoveno odečtem naměřené spotřeby za doby, kdy neoprávněný odběr trval. Cena odebraného plynu pak byla stanovena postupem dle vyhl. 82/2011 Sb. S ohledem na prokázané skutečnosti proto soud žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 870 Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu 4 980 Kč, na režijní paušál ve výši 3 x 300 Kč navýšení o 21 % DPH, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 23 036,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.