3 C 175/2023-29 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla dne 7.9.2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] to prostřednictvím webového rozhraní žalobce [webová adresa]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 0,9 % denně splácet v 6 měsíčních splátkách s termínem splatnosti do 6.3.2022. Žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobce dále uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty 3 232,50 Kč za prodlení se zaplacením 7 500 Kč od 7.3.2022 do 11.5.2023 ve výši 0,1 % denně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem řádně a včas předvolán. 3. Provedeným dokazováním, a to výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] [právnická osoba], mzdových dokladů žalovaného bylo zjištěno: Mezi účastníky, žalobcem jako úvěrujícím, žalovaným jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku 7 500 Kč na jeho účet dne 7.9.2021. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 15 822,09 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0,9 % denně. Nezaplatí-li dlužník po zesplatnění úvěru v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, má povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. 4. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné splátky. 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta. 6. Prokázané skutečnosti hodnotil soud po právní stránce takto: Soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, tedy jako právní jednání podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Jde o absolutní neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Rozpor s dobrými mravy je spatřován ohledně smlouvy jako celku, nejde tedy o rozpor s dobrými mravy ohledně oddělitelné části smlouvy nebo některého dílčího ujednání. Konkrétně rozpor s dobrými mravy spočívá v naprosto nepřiměřená výše úroku za poskytnutí úvěru – ten byl sjednán ve výši 0,9 % denně,tj. 328,5 % ročně přesahuje výrazně běžnou úrokovou míru. Jde o lichvu. Pokud je smlouva jako celek v rozporu s dobrými mravy, pak je neplatná celá a v podstatě je na věc třeba pohlížet tak, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo. 7. Soud tedy vypořádání vztahu mezi účastníky podrobuje režimu bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku je tak žalovaný povinen žalobci vrátit to, co od něj obdržel a dosud nevrátil – jde o jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 7 500 Kč, tuto částku je žalovaný povinen vrátit. V žalobě bylo potvrzeno, že žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil ničeho. Ostatně, pokud žalovaný něco na úhradu dluhu zaplatil, bylo na něm, aby to tvrdil a prokázal, žalovaný ale zůstal po celé řízení zcela pasivní. Do částky 7 500 Kč bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován. Žalobce má právo požadovat úrok z prodlení z dosud nevrácené částky podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Je-li neplatná smlouva o úvěru, je neplatné i ujednání o smluvní pokutě. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu, s ohledem na částečnou úspěšnost, žalobce byl úspěšný do 70%, neúspěšný ve 30 %, rozdíl v jeho prospěch činí 40 %, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení do 40%, když celé náklady činí2 252 K (právní zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 300 Kč, 3krát 100 Kč paušál, 21 % DPH, soudní poplatek 800 Kč).