3 C 351/2022-61 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 8.11.2022 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zvýšení vyživovací povinnosti s účinností ode dne 1.9.2022 z částky 5 000 Kč měsíčně na částku 8 000 Kč měsíčně. K odůvodnění uvedla, že naposledy byla vyměřena vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni rozsudkem krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice ze dne 25.6.2020 č.j. 0 P 43/2016-239, kdy byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a otci bylo určeno přispívat na její výživu 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně studuje 2. ročník [ulice] [anonymizováno] školy v [obec], obor [anonymizována dvě slova], zvýšily se náklady na dopravu 18 000 Kč, jídlo 9 700 Kč, zdravotní péče 10 000 Kč, sportovní aktivity 10 000 Kč, telefon 5 400 Kč, dovolená 20 000 Kč, oblečení 24 000 Kč. V každém školním roce je třeba nakoupit učebnice, skripta a další pomůcky 6 000 Kč za rok. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 8.2.2023 tak, že žádá zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedl, že výživné bylo stanoveno rozsudkem krajského soudu ze dne 25.6.2020 na částku 5 000 Kč, kterou platí, žalobkyni dále platí pojištění 400 Kč měsíčně. Od té doby došlo ke svěření sestry žalobkyně (dvojčete) [jméno] do péče žalovaného, [jméno] je v posledním ročníku [ulice] akademie v [obec], je předpoklad dalšího studia na vysoké škole. Na straně žalobkyně nedošlo k podstatným změnám, pokračuje ve studiu na střední [anonymizováno] škole, ve stejné budově, v níž získala předchozí výuční list. Žalovaný si musel pronajmout větší byt, tj. 2+1, aby měla [jméno] vlastní pokoj, do té doby měl v nájmu 1+1, nájem činí 13 600 Kč. Žalovaný platí obědy [jméno] 32 Kč za 1 oběd, doučování z angličtiny asi 2 700 Kč, 930 Kč za mobil, pojistky za [jméno] a za [jméno] 400 Kč, za žalovaného 914 Kč. [jméno] má zhoršený zdravotní stav, tj. výdaje za léky, přizpůsobené stravování, v současné době u ní probíhá komplexní vyšetření pro případná onemocnění. Žalovaný dojíždí do zaměstnání do [obec] os. automobilem tj. asi 3 000 Kč. Trpí onemocněním cukrovky, vysokého tlaku a dny, musí mít rovněž přizpůsobené stravování a léky. 3. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice č.j. 23 Co 79/2020-292 ze dne 25.6.2020, který nabyl právní moci dne 14.8.2020, bylo zjištěno, že rozsudek Okresního soudu v Chrudimi č.j. 0 P 43/2016-239 ze dne 27.1.2020 byl změněn tak, že soud schválil dohodu rodičů, dle které se otec (nyní žalovaný) zavázal přispívat na výživu nezletilých dětí [anonymizováno] částkou 5 000 Kč ve prospěch nezl. [jméno] a částkou 5 000 Kč ve prospěch nezl. [jméno] (nyní žalobkyně) splatných vždy do každého 20. dne v měsíci. Soud vycházel z příjmu matky 17 558 Kč měsíčně + důchod 7 401 Kč měsíčně, z příjmu otec 26 392 Kč měsíčně a výsluhového příspěvku 8 698 Kč měsíčně, obě děti byly svěřeny do výchovy matce, oba rodiče měli jen tyto dvě vyživovací povinnosti, dcera [jméno] studovala 1. ročník [ulice] akademie v [obec] s předpokládanými ročními náklady 10 500 Kč, dcera [jméno] (nyní žalobkyně) [ulice] [anonymizováno] školu v [obec] s předpokládanými ročními náklady 22 492 Kč. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi č.j. 0 P 43/2016-331 ze dne 11.6.2021, který nabyl právní moci dne 16.7.2021 bylo zjištěno, že nezl. [jméno] byla s účinností od 20.4.2021 svěřena do péče otce, matce byla stanovena povinnost přispívat na její výživu 2 700 Kč měsíčně. 5. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice ze dne 30.9.2021, který nabyl právní moci dne 12.11.2021, bylo zjištěno, že rozsudek okresního soudu ze dne 11.6.2021 byl změněn tak, že soud schválil dohodu rodičů, dle které byla vyživovací povinnost matky na nezl. [jméno] určena částkou 2 850 Kč měsíčně. 6. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za rok 2022 byl 41 217 Kč. 7. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 30.12.2022 bylo zjištěno, že výše výsluhového příspěvku žalovaného byla zvýšena z 9 844 Kč na 10 096 Kč. 8. Ze zprávy zaměstnavatele matky žalobkyně bylo zjištěno, že její čistý měsíční příjem za rok 2021 činil v průměru 19 103 Kč. 9. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 17.1.2023 bylo zjištěno, že matka žalobkyně pobírá od září 2022 invalidní důchod ve výši 11 489 Kč měsíčně a od ledna 2023 ve výši 12 017 Kč měsíčně. 10. Ze zprávy Střední [anonymizováno] školy v [obec] ze dne 10.2.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně od 1.9.2022 studuje na [ulice] [anonymizováno] škole ve 2. ročníku čtyřletého oboru vzdělání [anonymizována dvě slova]. Výdaje jsou: příspěvek do fondu spolku rodičů 400 Kč za rok, učebnice a odborná literatura 1 800 Kč za rok, exkurze 1 000 Kč za rok, stravné ve školní jídelně 900 Kč měsíčně, sešity, psací potřeby atp. 6 000 Kč za rok, doprava 1 500 Kč měsíčně. 11. Žalobkyně jako účastnice řízení při jednání dne 11.5.2023 uvedla, že naposledy bylo o vyživovací povinnosti k ní rozhodováno v době, kdy byla nezletilá a společně se sestrou [jméno] byla svěřena do výchovy matky, otci bylo určeno přispívat na každou z dcer 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně žádá zvýšení výživného od 1.9.2022, původně byla na učebním oboru - [anonymizováno], ten ukončila loňského roku, má výuční list. Nyní studuje na stejné škole maturitní obor - [anonymizována dvě slova], náklady na učebnice a skripta činí 6 000 Kč za rok, výdaje za exkurze jsou 1 000 Kč za rok, za dopravu platí 15 000 Kč za rok, měsíční permanentka na MHD [obec] činí 290 Kč, jízdenka MHD v [obec] je 12 Kč, cesta vlakem do [obec] je 12 Kč. Stravné ve školní jídelně je 900 Kč měsíčně. Doučování z matematiky stojí 400 Kč týdně za 3 hodiny. Rozdíl oproti nákladům před dvěma lety je ve zdražení jídla a dopravy. Sestra od loňského dubna bydlí u otce, matka na ni platí 2 850 Kč. Matka pracuje jako ošetřovatelka u stejného zaměstnavatele, pobírá krom toho invalidní důchod, na její straně nedošlo ke změně. V roce 2019 matka koupila byt, splácí hypotéku 6 882 Kč měsíčně, částka bude zvýšena. Od otce krom výživného žalobkyně dostala dárek k Vánocům, jinak dárky nedostává. 12. Žalovaný jako účastník řízení při jednání dne 11.5.2023 uvedl, že od poslední úpravu je zaměstnán u stejného zaměstnavatele. Dcera [jméno] u něho bydlela už před tím, než mu byla svěřena do výchovy. Aby měla vlastní pokoj, musel žalovaný změnit bydlení na byt 2+1, který má žalovaný v nájmu. Žalovaný nevlastní žádnou nemovitost, v poslední době na něho jeho otec převedl polovinu bytu [ulice], kde ale otec bydlí, takže ze spoluvlastnictví nemá žalovaný žádný příjem. Žalovaný platí nájem 13 600 Kč měsíčně, na dceru [jméno] platí matka 2 850 Kč měsíčně, zpočátku její platební morálka nebyla dobrá. Žalovaný platí za léky 1 044 Kč na 2,5 měsíce, oběma dcerám platí pojištění 400 Kč měsíčně každé. Dceři [jméno] platí doučování angličtiny 2 100 – 2 900 Kč za měsíc. [jméno] bude letos maturovat, s tím jsou zvýšené náklady na maturitní oblečení, hlásí se na více vysokých škol, platila za 4 přihlášky, 1 za 500 Kč, ostatní po 800 Kč. Dceři [jméno] se zhoršil zdravotní stav, podstupuje celkové vyšetření, bude mít výdaje za léky, musí mít upravený stravovací režim. Před půl rokem dělala řidičský průkaz, polovinu zaplatil žalovaný, polovinu si vydělala na brigádách. Žalovaný žalobkyni vždy dával dárky, posílala jí peníze, pouze o posledních narozeninách ne, těžce nesl, že na něho podala žalobu. 13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], sestry žalobkyně a dcery žalovaného při jednání dne 11.5.2023 bylo zjištěno, že svědkyně bydlí u otce od r. 2021, bydlí v nájmu v bytě 2+1, svědkyně má svůj pokoj. Otec platí za nájem 13 000 Kč. Svědkyně maturuje, chodí na doučování angličtiny, dvakrát týdně, platí 300 Kč za hodinu. Náklady na maturitní ples byly asi 800 Kč, za maturitní oblečení dala asi 2 000 Kč, platila zkoušky na vysoké školy 3 za 800 Kč a 1 za 500 Kč. Za přijímací zkoušky na Scio platila si 200 Kč. Svědkyně bere léky měsíčně asi za 160 Kč, má upravené stravování. 14. Dle § 910, odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 15. Dle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 16. Dle § 913 občanského zákoníku 1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 17. Dle § 857, odst. 1 občanského zákoníku dítě je povinno dbát svých rodičů. 18. Dle § 163 občanského soudního řádu rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily ok