4 C 335/2021-194 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vypořádání společného jmění účastníků s tím, že manželství bylo uzavřeno dne 12.11.2005, pravomocně rozvedeno bylo dne 19.9.2019. Předmět vypořádání učinil splátky hypotečního úvěru žalované, které byly zaplaceny za trvání manželství. Poskytovatelem úvěru byla [právnická osoba], smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru byla uzavřena dne 30.8.2004, [číslo]. Podle žalobce celkově byla splacena částka 1, 220.586,74 Kč, v mezidobí od čerpání úvěru do uzavření manželství byla uhrazena částka 39.705,40 Kč, v době trvání manželství byla uhrazena částka 1, 180.881,30 Kč. Podle žalobce byly finanční prostředky použity na vyplacení vypořádacího podílu žalované ve vztahu k jejímu bývalému manželovi. Žalobce se žalobou domáhal vyplacení vypořádacího podílu ve výši poloviny částky zaplacení za trvání manželství, tj. částky 590.440 - Kč. 2. Žalovaná nerozporovala předmět vypořádání vymezený žalobcem. Nicméně okruh majetku k vypořádání rozšířila o řadu dalších položek. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto položek v dalším průběhu řízení z předmětu vypořádání opět vypustila, soud uvádí pouze ty, které předmětem vypořádání k návrhu žalované zůstaly. Jde o následující položky: [anonymizována dvě slova], motocykl [příjmení], karavan, závazky vůči [jméno] [příjmení] (synu žalované) – 80 tis Kč hotovostní půjčka, 20 tis a 1 tis Kč bezhotovostní půjčka, závazek vůči manželům [příjmení] (rodičům žalované) – hotovostní půjčka 140 tis Kč, půjčka u [právnická osoba] ve výši cca 300 tis Kč. Půjčky byly převzaty za trvání manželství a byly použity na úhradu běžných potřeb rodiny, finanční situace účastníků nebyla dobrá, k zajištění chodu společné domácnosti byly nutné. 3. Žalobce v reakci na rozšíření předmětu vypořádání rovněž přidal další položky, z některých z nich poté v dalším průběhu řízení ustoupil, uvedeny jsou tedy pouze ty, které předmětem vypořádání zůstaly. Jedná se o závazek ze smlouvy o úvěru u [právnická osoba] – úvěr byl pořizován na nákup vozidla [anonymizována dvě slova]. Dále je to LCD televizor a investice do pergoly – venkovního posezení. 4. Nesporný rozsah SJM tvořily následující položky: 1) splácená hypotéka žalované za trvání manželství, 2) vozidla [anonymizována dvě slova] ve vzájemně odsouhlasené ceně 60 tis Kč, 3) motocykl [příjmení] – cena musela být stanovena znaleckým posudkem, 4) karavan – vzájemně odsouhlasená cena 35.000 - Kč, 5) LCD televizor – žalobce si cenil na 5.000 - Kč, podle žalované nefunkční. 5. Spornými položkami byly: 1) žalovanou tvrzené závazky u [právnická osoba] a u rodinných příslušníků žalované (syn [jméno] [příjmení], rodiče žalované manželé [příjmení]) – žalobce uváděl, že o těchto závazcích nemá žádnou vědomost, netušil, že si je žalobkyně bere a zpochybňoval, že by byly použity na úhradu potřeb společné domácnosti; žalovaná potvrdila, že o půjčkách žalobce zřejmě nevěděl. 2) úvěr žalobce u [právnická osoba], z něhož měl být pořízen [značka automobilu] – žalovaná tuto položku výslovně nezpochybnila, nicméně ani jí neodsouhlasila, 3) investice do pergoly – žalovaná zpochybnila s tím, že maximálně se ze společných prostředků nakupoval materiál, a to dlažba za 5.490 - Kč, jinak ostatní materiál byl shromážděn ještě z doby před manželstvím účastníků; žalobce trval na ocenění investice znaleckým posudkem. Skutková zjištění 6. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 12.11.2005 a rozvedeno 19.9.2019. 7. Ze splátkového plánu [právnická osoba] k úvěru ze dne 30.8.2004, [číslo] za období od 30.8.2004 do 19.9.2019 bylo zjištěno, že celková částka (tj. úmor jistiny + zaplacený úrok) za dobu před uzavřením manželství účastníků činí 89.633,64 Kč, celková zaplacená částka činí 1, 220.586,70 Kč, za manželství účastníků tak bylo celkem zaplaceno 1, 130.953,10 Kč. Jen pro úplnost, žalobce se dopustil v žalobě početní chyby, když uvedl, že v době před manželstvím byla uhrazena pouze částka 39.705,40 Kč – žalobce zapomněl přičíst uhrazené úroky, ve skutečnosti je částka vyšší, jde právě o 89.633,64 Kč. 8. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako věřiteli a žalovanou jako dlužníkem měla být uzavřena v písemné podobě smlouva o půjčce, na jejímž základě došlo k poskytnutí částky 140.000 - Kč v hotovosti, a to na potřeby související s domácností, na potřeby syna. Peníze měly být poskytnuty dne 28.12.2018. 9. Z listiny představující potvrzení o poskytnutí půjčky v částce 80.000 - Kč v hotovosti mělo vyplývat, že dne 1.6.2019 poskytl [jméno] [příjmení] žalované částku 80.000 - Kč na překonání její tíživé situace. 10. [právnická osoba] (později pod obchodní firmou [právnická osoba]) jako věřitelem a žalovanou jako dlužnicí byly postupně uzavírány smlouvy o úvěru, jimiž byly konsolidovány půjčky, jmenovitě se jednalo o smlouvy ze dne 7.10.2014 na částku 135.000 - Kč, ze dne 5.8.2015 na částku 150.000 - Kč, ze dne 3.5.2016 na částku 205.000 - Kč a ze dne 6.3.2017 na částku 300.000 - Kč. 11. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 18.5.2022 vyplynulo, že zůstatek (nesplacená část) úvěru z posledně uvedené smlouvy činí ke dni 19.9.2019 částku 272.124,41 Kč. 12. Z výpisů z běžného účtu žalované u [právnická osoba] (později [právnická osoba]) v letech 2011 až 2019 vyplývá, že účet se nacházel povětšinou v záporných číslech. 13. Z výpisu z výše uvedeného účtu za prosinec 2018 vyplynulo, že dne 20.12.2018 byla z protiúčtu [jméno] [příjmení] připsána na účet žalované částka 1.000 - Kč, z výpisu za leden 2019 vyplynulo, že dne 16.1.2019 byla z protiúčtu [jméno] [příjmení] připsána na účet žalované částka 20.000 - Kč. 14. [právnická osoba] uzavřela jako věřitel s žalobcem jako dlužníkem smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [anonymizována dvě slova], na jejím základě byl poskytnut úvěr ve výši 131.000 - Kč (smlouva ze dne 3.10.2017). 15. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4.9.2023 vyplynulo, že zůstatek na výše uvedeném úvěru ke dni 19.9.2019 činí 83.797,94 Kč. 16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], syna žalované, který žil s účastníky v jedné domácnosti, vyplynulo, že finanční situace rodiny byla bídná, neměli žádné finanční rezervy. Svědek potvrdil, že žalované, své matce, půjčil v hotovosti 80 tis Kč a dále že jí na účet poslal 20 tis Kč. Potvrdil i existenci půjčky od rodičů žalované ve výši něco přes 100 tis Kč. 17. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena motocyklu [příjmení] [jméno] 46 činí 120.000 - Kč. 18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci. 19. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem na ocenění investice – stavby pergoly k návrhu žalobce. Soud tak učinil zejména z důvodu hospodárnosti řízení, kdy tvrzená pergola představuje venkovní úpravu, maximálně vedlejší stavbu, která nemá žádný významný vliv na cenu nemovitosti žalované, tj. stavebního pozemku, jehož součástí je rodinný dům. Navíc by si tato otázka vyžádala další dokazování, neboť nebylo zřejmé, z jakého materiálu byla stavba postavena. Žalovaná v této souvislosti tvrdila, že materiál byl nashromážděn až na dlažbu z doby před uzavřením manželství. Žalobce si materiál cenil na 60 tis Kč. Prokazovat původ materiálu by musela žalovaná, neboť stavba vznikla za trvání manželství, to znamená, že ona by musela prokazovat, že materiál na stavbu zde byl již předtím. Nicméně právě proto, že soud je přesvědčen o minimální hodnotě zhodnocení nemovitosti žalované, nepovažoval za hospodárné další dokazování provádět. Účastníkům by to nic nepřineslo, pouze další náklady vynaložené na právní zastoupení. 20. Dále soud neprovedl důkaz svědeckými výpověďmi rodičů žalované. Tyto svědky sice předvolal k výslechu k jednání dne 23.6.2022, nicméně svědci se z jednání omluvil ze zdravotních důvodů, které podložili zprávou lékaře. V ní se hovoří o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, který neumožňuje podání svědecké výpovědi oběma svědkům. Soud proto od jejich výslechu upustil. Posouzení věci 21. Při vypořádání soud postupoval podle hledisek uvedených v ust. § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku. V daném případě má každý z účastníků nárok na jednu polovinu vypořádávaného majetku. Pro disparitu podílu nebyly předpoklady, ostatně ji ani nikdo z účastníků nenavrhoval. 22. Pokud jde o rozdělení věcí, soud respektoval stanoviska účastníků, v případě zůstatků úvěrů pak přikazoval dluh do majetku toho z účastníků, který uzavíral příslušnou smlouvu (a také příslušný úvěr splácel i po rozvodu). Žalobci takto byla přikázána vozidla – [anonymizována dvě slova] v ceně 60 tis Kč, motocykl [příjmení] v ceně 120 tis Kč a karavan v ceně 35 tis Kč. V tomto směru nepanoval spor. Dále byl žalobci přikázán LCD televizor [anonymizováno], sám jej hodnotil na 5 tis Kč, soud z této hodnoty vyšel. Konečně pak soud přikázal do majetku žalobce i úvěr u [právnická osoba] [číslo] se zůstatkem ke dni 19.9.2019 v částce 83.797,94 Kč. Jde o úvěr, který si vzal žalobce za trvání manželství, z poskytnutých peněz byl hrazen nák