3 C 110/2025-25 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 16 110 Kč s příslušenstvím, když uvedl, že uzavřel se žalovaným dne 8.7.2024 smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, a na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr do 24 měsíců včetně poplatku za jeho poskytnutí 330 Kč, za expres výplatu 199 Kč, za bezpečnou splátku 99 Kč, za sms servis 49 Kč, vše ve splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaná načerpal 10 000 Kč, uhradil 1 Kč. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení, a proto žalobce prohlásil dne 20.5.2024 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Žalovaná dosud dlužnou částku nezaplatila, a to přes opakované výzvy žalobce a též předžalobní výzvu. Ke dni podání žaloby tak dluh žalované vůči žalobci činil celkem 44 634,42 Kč (jistina 41 576,04 Kč, poplatky 117 Kč, poplatky za pojištění 541,38 Kč, účelně vynaložené náklady vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč).2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl včas a řádně soudem předvolán.3. Z listinných důkazů přiložených k žalobě soud zjistil, že žalovaný měl uzavřít se společností , právnická osoba, . dne 8.7.2024 smlouvu o úvěru na částku 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře uvedeného ve smlouvě. Soud nemá uzavření smlouvy za prokázáno vzhledem k tomu, že nelze ověřit, zda žalovaný projevil souhlas s uzavřením smlouvy právě v tom znění, které předložil žalobce. Dotazem na , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce skutečně dne 8.7.2024 poskytl žalovanému na jeho účet 10 000 Kč. Soud si rovněž vyžádal výpisy z účtu žalovaného za dva měsíce předcházející vyplacení této částky, a zjistil, že v květnu 2024 měl žalovaný plusové položky 25 435 Kč, výdajové 27 157,14 Kč, v květnu mu na účtu zbylo 211,76 Kč. Příjem měl toliko 16 495 Kč invalidního důchodu, v červnu 2024 byla situace srovnatelná – příjmy 41 495 Kč, výdaje 41 706,76 Kč, nulový zbytek na účtu. Žalovaný za celou dobu zaplatil pouze 1 Kč. Žalovaný žalovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, ani přes předžalobní výzvu.4. Soud má za to, že i v případě prokázání existence smlouvy ve znění, které žalobce předložil, žalobce neprokázal ověření úvěruschopnosti žalovaného, smlouvu o úvěru tak soud považuje za neplatné právní jednání podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok žalobce soud kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že na úvěr bylo ze strany žalovaného zaplaceno 1 Kč, zatímco žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, je zřejmé, že žalovaný žalobci dluží rozdíl, tj. částku 9 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který byl přiznán od 25.1.2025 do zaplacení. Do této výše bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta.5. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, soud k tomu uvádí následující. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného ve výši 16 500 Kč jako starobního důchodu, což je s ohledem na věk žalovaného v době uzavření smlouvy 28 let nemožné, tento příjem nebyl ničím doložen, soud následně ale zjistil, že odpovídal, byť se jednalo o důchod invalidní. Žalobce uvažoval s příjmy ostatních členů domácnosti, ty nebyly rovněž doloženy, a navíc jsou pro posouzení úvěruschopnosti žalované nerozhodné. Ohledně výdajů žalovaného, ty žalobce vůbec nezjišťoval. Žalobce fakticky žádné ověření neprovedl. Přitom právě výše příjmů je pro posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr stěžejní, od ní se odvíjí veškeré další posuzování, z výpisu z účtu žalovaného je zjevné, že žádné prostředky na splátky úvěru mu nezbývaly. Soudu tak nezbývá konstatovat, že žalobce neprovedl posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně, s patřičnou odbornou péčí.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěch žalobce je zhruba 62%, neúspěch 38%, rozdíl ve prospěch žalobce představuje 24 %, soud mu proto proti žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení do výše 24%. Celé náklady řízení představují částku 2 615 Kč, 800 Kč soudní poplatek, náklady právního zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. za 3 úkony po 400 Kč, 3krát 100 Kč paušál, 21% DPH.