4 C 186/2025-20 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že žalovaný se vůči žalobci dopustil podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Tímto mu způsobil škodu ve výši 339.000,-- Kč. Žalovaný byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 24.8.2022, č.j. 6 T 36/2022-448, který nabyl právní moci dne 23.11.2022. Žalovaný uhradil žalobci částku 23.000,-- Kč. Následně žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 316.000,-- Kč písemně uznal a současně se jej zavázal žalobci uhradit nejpozději do 31.8.2018. Zhruba měsíc nato žalobce zjistil, že žalovaný na sebe podal insolvenční návrh na povolení oddlužení, usnesením ze dne 8.11.2018, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, Krajský soud v Hradci Králové tomuto návrhu vyhověl. Žalobce svoji pohledávku do tohoto řízení přihlásil. V rámci insolvenčního řízení bylo na pohledávku žalobce uhrazeno 99.017,26 Kč. Po započtení této částky činí dluh žalovaného 216.982,74 Kč, součástí dluhu je i úrok z prodlení běžící od 1.9.2018 (v návaznosti na uplynutí doby, do které měl žalovaný dluh podle uznání uhradit). Dne 17.10.2024 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, o splnění oddlužení a osvobození žalovaného od placení neuspokojených pohledávek. Žalobce má ale za to, že podle § 416 odst. 1 insolvenčního zákona se na žalovanou pohledávku osvobození nevztahuje, neboť tato pohledávka vznikla úmyslným porušením právních povinností žalovaným – spácháním trestného činu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.3. Z obsahu spisu byly zjištěny následující skutečnosti. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 24.8.2022, č.j. 6 T 36/2022-488 byl žalovaný odsouzen za spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Jeho jednání spočívalo v tom, že si půjčil od žalobce částku 339.000,-- Kč, přitom věděl, že není schopen tuto částku vrátit, navíc uvedl žalobci některé nepravdivé informace (v rozsudku specifikováno, o co přesně šlo, pro rozhodnutí v této věci to není podstatné). Rozsudek nabyl právní moci dne 23.11.2022.4. Žalovaný vůči žalobci uznal písemně svůj dluh z titulu půjčky ve výši 316.000,-- Kč. Současně se zavázal dluh žalobci uhradit do 31.8.2018 (uznání závazku s dohodou o jeho splnění ze dne 28.6.2018).5. Žalovaný podal dne 18.10.2018 návrh na povolení oddlužení, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 8.11.20218, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, –, Anonymizováno, – , Anonymizováno, byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením téhož soudu ze dne 17.10.2024, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, – , Anonymizováno, – , Anonymizováno, soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka a osvobodil dlužníka (žalovaného) od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení.6. Ze sdělení insolvenčního správce vyplynulo, že žalovaný uhradil v rámci oddlužení 30,81 % pohledávek.7. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný vůči žalobci písemně uznal dluh ve výši 316.000,-- Kč, a to z titulu půjčky, zavázal se rovněž k úhradě tohoto dluhu do 31.8.2018. Podle § 2053 občanského zákoníku tak je založena vyvratitelná domněnka existence dluhu v době jeho uznání. Vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení tak soud vychází z toho, že žalovaný skutečně tento dluh vůči žalobci měl. V rámci insolvenčního řízení pak žalovaný na pohledávku žalobce uhradil částku 99.017,26 Kč. Po započtení této částky na jistinu dluhu činí dluh žalovaného vůči žalobci žalovanou částku. Současně platí, že osvobození žalovaného od placení pohledávek, o kterém rozhodl insolvenční soud, se na žalovanou pohledávku nevztahuje. Zde je třeba vyjít z ust. § 416 odst. 1 insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.), podle něhož platí, že se osvobození nedotýká pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti. Je nutno připomenout, že žalovaný byl odsouzen za spáchání trestného činu podvodu, tedy za úmyslné protiprávní jednání, které právě spočívalo v tom, že si půjčil od žalobce peníze, přičemž věděl, že je nebude schopen vrátit. Způsobil tedy žalobci úmyslným jednáním škodu. Osvobození od placení pohledávek rozhodnutím insolvenčního soudu se tak na žalovanou pohledávku nevztahuje. Žalovaný je kromě jistiny povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení z jistiny. Žaloba je tak důvodná a soud jí v plném rozsahu vyhověl.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje soudní poplatek ve výši 8.680,-- Kč, odměna advokáta za poskytnuté právní služby – 3 úkony, tj. příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, za jeden úkon náleží odměna podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. – za jeden úkon náleží odměna 9.180,-- Kč, odměna celkem 27.540,-- Kč, 3 x 450,-- Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 6.06,90 Kč, celkem náklady řízení činí 43.636,90 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.10. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.